Článek
Počet nosorožců tuponosých zabitých pytláky klesl v prvních šesti měsících roku 2020 o 53 procent. Fungování mezinárodních pašeráckých gangů narušil zákaz vycházení v Jihoafrické republice a také přerušení mezinárodních letů.
„V první polovině letošního roku ulovili pytláci jen 166 nosorožců tuponosých,“ uvedla jihoafrická ministryně životního prostředí, lesnictví a rybolovu Barbara Creecyová.
Ve stejném období v loňském roce zemřelo rukou pytláků 316 zvířat. „Podařilo se nám zastavit narůstající trend v počtu upytlačených nosorožců,“ dodala ministryně.
Jihoafrická republika hlásila v roce 2018 velký úspěch, když se jí podařilo udržet počet ulovených zvířat pod tisícovkou, a to poprvé po pěti letech. V celé Africe žije přes dvacet tisíc nosorožců tuponosých, z toho většina v Jihoafrické republice.
Země bojuje s pytláctvím roky. V roce 2007 zabili pytláci „jen“ 13 kusů, o tři roky později už počet zabitých zvířat přesáhl tři stovky a v roce 2013 překročil hranici tisíce ulovených nosorožců.
Zvíře už přitom jednou téměř vyhynulo. Začátkem 20. století žilo ve volné přírodě méně než sto nosorožců tuponosých. Jejich populaci se pak podařilo obnovit.
Rhino horn is made up of keratin - same as our hair and fingernails. It has no medicinal value whatsoever. https://t.co/H1d371dOmR pic.twitter.com/gy83iwYpBq
— AWF (@AWF_Official) August 1, 2020
Zvířata jsou lovena kvůli svým rohům, které tvoří pouze keratin. Velká poptávka je hlavně v Asii, převážně v Číně a Vietnamu, kde je roh považován za součást tradiční medicíny, afrodiziakum a symbol lepšího společenského postavení.
Prášek z nosorožčího rohu je součástí některých lidových léčiv, i přestože nemá žádný prokazatelný účinek. V dalších zemích se používá zase jako materiál k výrobě rukojetí dýk a nožů.
