Článek
Hejtman Matin Půta zároveň oznámil, že pokud úřady odvolání zamítnou, je kraj připravený bránit se u soudu. Česko má obavy, že by rozšíření dolu mohlo mít negativní dopad na zásobování Hrádecka a Frýdlantska pitnou vodou.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že polské úřady v souhlasném stanovisku tvrdí, že rozšíření těžby v Turówě nebude mít na české občany žádný vliv. Česko má opačný názor a pouze na polská ujištění se nemůže spoléhat, proto chce i prostřednictvím Evropské komise vyvíjet na Polsko další tlak, aby svůj postoj změnilo, řekl Brabec.
Jeho Ministerstvo životního prostředí už proto dříve vydalo nesouhlasné stanovisko. Pokud by se měl důl rozšiřovat, bude Česko chtít například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnicí stěny bránící odtékání podzemních vod.
Kompenzační opatření, k nimž se Polsko zavázalo, podle Brabce zatím nejsou vyzkoušená. Připomněl, že už v 80. letech kvůli těžbě v Turówě poklesla podzemní voda na Frýdlantsku, nyní by dopady kvůli suchu byly ještě horší. „Tenkrát to region ještě zvládl, protože vody bylo dost. Kdyby se něco podobného stalo teď, klesne to na nulu. Nezůstane žádná voda ve studních,“ řekl ministr.
Sucho, prach a hluk
Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by byl podle plánů Poláků rozšířen podél silnice ze Žitavy do Bogatyně, a to na 30 kilometrů čtverečních. Těžilo by se do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu.
V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obce i Liberecký kraj se proti záměru brání, obávají se hlavně ztráty vody, ale i hluku a prachu.
