Článek
Tři pozemky pod tenisovými kurty u soutoku Labe a Orlice v září směnili tehdejší zastupitelé Hradce Králové se soukromníkem, který jim nabídl jiné parcely, o něž město dlouhodobě usilovalo. Pozemky pod tenisovými kurty jsou však už řadu let součástí rozvojového plánu Univerzity Hradec Králové. Do budoucna měly splynout s jejím stále se rozšiřujícím kampusem, což potvrzuje i územní rozhodnutí.
O tom, že pozemky už nepatří městu, se zástupci univerzity dozvěděli až od redaktorky Seznamu. „Nevěděli jsme, že k této směně dojde a informace nás částečně překvapila. Budeme teď prověřovat další kroky, jak se situací naložíme. Náš manévrovací prostor se aktuálně bude omezovat na smlouvu o smlouvě budoucí darovací, kterou máme s městem uzavřenou. Univerzita si touto smlouvou zajišťuje všechny pozemky, které plánuje obsadit výstavbou kampusu. Na jejím základě jsou všechny pozemky bezplatně převáděny do majetku univerzity,“ říká kvestor hradecké univerzity Aleš Klicnar. Do smlouvy, ve které jsou uvedeny pozemky 191/4 a 191/14, měla redaktorka možnost nahlédnout. Město s univerzitou ji dohodly v roce 2008, tehdejší zástupci obou stran ji podepsali o rok později.
Po dotazu na směnu pozemků na tiskovém odboru magistrátu však vyšlo najevo, že kopie smlouvy, kterou má univerzita, je odlišná od té, která leží v archivu na radnici. „Mám v ruce smlouvu o smlouvě budoucí, kterou v roce 2008 město uzavřelo s univerzitou, a tam ty pozemky nejsou uvedeny,“ vysvětluje Martin Černý z tiskového odboru města a smlouvu ochotně ukazuje. Pozemky o velikosti necelých 3 tisíce metrů čtverečních v ní opravdu uvedeny nejsou.
Zjištění, že každá strana má jinou verzi smlouvy, je velmi překvapivé pro město i univerzitu. „Už jsme kontaktovali naše právníky, kteří byli do konce roku na dovolené, aby se smlouvou začali zabývat a zjistili více,“ říká mluvčí univerzity Jakub Novák.
Hradecká univerzita sídlí v části města, které se říká také U Přívozu. Z jedné strany je ohraničená ulicí Hradecká, z druhé strany Sokolskou ulicí a obtéká ji také řeka Orlice. Univerzita má vypracovaný rozvojový plán, který počítá s tím, že do budoucna se celý prostor promění ve velký univerzitní kampus. Jediné pozemky, které neměly být jeho součástí, jsou okrajové pozemky pod Studijní a vědeckou knihovnou a také pod sídlem krajských hasičů, kteří mají U Přívozu ředitelství a jednu z výjezdových stanic.
Rozvojový plán počítá, že by v budoucnu mohly na zmiňovaných pozemcích být jak kurty, tak také přístupová cesta z centra areálu k řece Orlici, kde je v plánu vybudování malé loděnice. S růstem areálu na všech pozemcích včetně těch, které město v září přenechalo soukromníkovi, počítalo i územní rozhodnutí, které magistrátní odbor hlavního architekta vydal v roce 1994 a právní moci nabylo v lednu 1995.
Univerzita tedy pozemky měla dostat od města zdarma, kvůli v září dohodnuté směně tak v případě, že je nevyjme z rozvojového plánu. O nich a především o ceně za ně bude muset jednat s jejich novým majitelem. „To by pro nás bylo velmi nepříjemné, protože nedisponujeme dostatkem financí na odkupy pozemků,“ dodává Klicnar. Podle něj sice pozemky nejsou úplně klíčové, avšak mohou roztříštit koncepci budoucího velkého kampusu, do jehož příprav už univerzita investovala nemalé prostředky. Soukromník se zároveň se ziskem pozemků do budoucna stal účastníkem všech stavebních řízení, která univerzita povede.
O parcely, na kterých je část tenisových kurtů, měli soukromníci zájem už v minulosti. Zastupitelé jejich návrhy zamítli od roku 2012 hned čtyřikrát. Návrh na směnu pozemků, které podal obchodník s realitami František Groh, mimochodem bratr tehdejšího i současného zastupitele za hnutí ANO Jana Groha, zamítli i letos v červnu. Na zářijovém zastupitelstvu, které bylo posledním před letošními komunálními volbami, však návrh prošel.
Podnikatel městu přenechal pětitisícový pozemek na Slezském Předměstí a pozemek o rozloze přes osm tisíc metrů čtverečních v městské části Slatina. Od města za ně získal zmiňované tři pozemky u univerzity, dva pozemky ve vilové čtvrti v Malšovicích a doplatek 7,5 milionu korun, což se některým zastupitelům nelíbilo, avšak návrh i přesto prošel. Hodnotu pozemku měl totiž zvýšit rozestavěný rodinný dům. „Došlo k pochybení v ocenění. Majitel ho měl buď nechat odstranit, nebo se měl ohodnotit jen na cenu stavebního materiálu,“ podotkl na zářijovém zastupitelstvu tehdejší zastupitel Milan Sommer (TOP 09).
Podle tehdejší náměstkyně primátora Romany Liškové (HDK), která měla na starost městský majetek, to byla jediná možnost, jak se mohlo město dostat k pozemkům, o které dlouhodobě usilovalo. „Nebylo možné se k nim dostat, museli jsme tedy něco skousnout. Je to obchod, když se chcete k nějakým pozemkům dostat, musíte něco slevit, anebo ne. Změna probíhá za souhlasu hlavního architekta města, který vše kontroluje. Jeho dobrozdání bylo, že to lze směnit, protože to je v zájmu města,“ popisuje Lišková, která v září směnu zastupitelům předkládala.
Pozemky, které město od podnikatele získalo, chce využít pro budování cyklostezky, pro část takzvané severní tangenty, která má ulevit dopravě ve městě od tranzitní dopravy, a také pro vytvoření přeložky, jež zajistí dopravní napojení v dlouhodobě přetěžované ulici Vážní na severní tangentu.
