Článek
Strach z kombinovaných ekonomických dopadů koronakrize a brexitu, podcenění nebezpečí nemoci covid-19, důraz na osobní svobody, nedisciplinovanost Britů, nenaslouchání odborníkům nebo přílišné lpění na strategii získání tzv. stádní imunity? Zjevné potíže Spojeného království se zvládáním pandemie jsou zřejmě kombinací všech zmiňovaných faktorů.
Hlavní vědecký poradce vlády, sir Patrick Vallance, na začátku krize prohlásil, že by 20 000 covidových obětí v Británii považoval za „dobrý výsledek“. Už teď je počet mrtvých více než dvojnásobný. Prestižní deník Financial Times označil britské řešení koronavirové krize za „jedno z nejnehoráznějších selhání v řízení země za desítky let“.
My god. It’s difficult to even put into words what needs to be said on this. If this doesn’t make you deep down gut wrenchingly angry you’re not human. How did we ever allow this incomprehensibly incompetent & negligent Government anywhere near office pic.twitter.com/PrKTf3U8Ip
— Peter Stefanovic (@PeterStefanovi2) July 17, 2020
Už i sama hlavní odpovědná osoba, tedy ministerský předseda Boris Johnson, se nechal slyšet, že by kroky kabinetu i dalších institucí mělo prověřit nezávislé vyšetřování. To by ale podle premiérových slov nemělo začít ihned, aby údajně nenarušilo vládní snažení, které stále ještě trvá.
Podle kritiků by si samostatné vyšetřování zasloužilo nepochopitelné zpoždění při vyhlašování celonárodní izolace. Bývalý člen poradního výboru Johnsonovy vlády a profesor londýnské Imperial College Neil Ferguson, jehož nedodržování pravidel sociálního distancování ho připravilo o místo v premiérově blízkosti a část reputace, si myslí, že dřívější vyhlášení „lockdownu“ (došlo k němu až 23. března) mohlo počet britských obětí covidu-19 snížit až na polovinu.
Jestliže si v Česku mnohdy stěžujeme na to, že přijatá opatření v boji proti novému typu koronaviru začnou platit okamžitě nebo přes noc, ve Spojeném království platí opačný extrém. Už zmiňované povinné nošení roušek v obchodech a supermarketech, které začne platit 24. července, bylo oznámeno 11 dní předem. Vláda se to pokusila vysvětlit tím, že se stanovisko Světové zdravotnické organizace (WHO) ohledně nošení roušek „dlouhodobě vyvíjelo“.
Sociální distancování bylo na závodišti v Cheltenhamu 13. března 2020 ještě neznámým pojmem.
Zpětně nikdo dost dobře nechápe, jak mohly úřady povolit v plném rozsahu populární sérii dostihů v Cheltenhamu, kterou od 10. do 13. března navštívilo přes 150 000 lidí. Mezi diváky namačkanými na těsném prostoru byl mimochodem i nejvyšší britský státní úředník, sir Mark Sedwill. Tedy bývalý, protože kvůli neshodám v kabinetu ohledně boje s pandemií musel koncem června z funkce odstoupit.
Výčet pochybení britských úřadů je mnohem delší. Zdravotníci sice měli potlesk a vděk národa, ale s ochrannými prostředky to bylo na řadě míst podstatně slabší. Počet testů byl dlouho nedostatečný, včetně kontrolních odběrů právě u zmiňovaných hrdinů z přední linie.
Getting through this crisis can’t be done on a wing and a prayer.
— Keir Starmer (@Keir_Starmer) July 17, 2020
It requires a credible plan and national leadership from the government. pic.twitter.com/Z1XArFMBit
„Vláda selhala ve snaze ochránit domovy s pečovatelskou péčí. Je to národní ostuda. Personál dělal, co mohl, ale byl ponechán na holičkách bez provádění potřebných testů a bez ochranných pomůcek,“ vzpomíná na březnové a dubnové dění předseda opoziční Labour Party Keir Starmer. Ten na rozdíl od svého předchůdce Jeremyho Corbyna dokázal při premiérských interpelacích premiéra Borise Johnsona v souvislosti s vládním pojetím boje s koronavirem opakovaně přitlačit ke zdi.
Šlendrián se zjistil i v počítání covidových obětí, na které dokonce musel upozornit až státní statistický ústav ONS. Původně se ukázalo, že vláda do čísel obětí jaksi nezahrnuje osoby, které zemřely mimo zdravotnická zařízení, nebo klienty domů s pečovatelskou péčí.
Nejnověji se pro změnu vysvětlilo, proč Public Health England ukazuje poslední dobou naopak nečekaně vysoké denní číslo mrtvých, které absolutně neodpovídá statistikám ve Walesu, Skotsku a Severním Irsku. Podle Financial Times se přišlo na to, že do kolonky „oběť covidu-19“ spadá jakýkoli obyvatel Anglie, který byl kdykoli od února 2020 pozitivně testován na nový typ koronaviru a o několik měsíců později třeba podlehl infarktu nebo ho přejel autobus.
Spojené království se příliš nevyznamenalo ani na poli moderních technologií. Země stále nemá plně funkční trasovací aplikaci, kterou přitom Johnsonův kabinet dlouhodobě slibuje. V březnu pak milionům Britů nechodily informační SMS zprávy o šíření nemoci covid-19 a přijímaných opatřeních. A tak by se dalo pokračovat.
Narychlo vytvořené odběrové místo pro osoby s podezřením na covid-19.
Podle Financial Times by se při veřejném vyšetřování událostí z počátku roku 2020 v zemi, kde se nošení roušek ve zdravotnických zařízeních stalo povinným až 15. června, neměl hledat obětní beránek. Odhalení chyb by mělo pomoci k zacelení obřích děr v systému pro všechny další podobné krizové situace.
Inspiraci je možné hledat ve Skandinávii. Ve Švédsku posoudí počínání vlády a státního aparátu nezávislý panel expertů vedený bývalým předsedou nejvyššího správního soudu. Úplná vyšetřovací zpráva má být na stole na počátku roku 2022 a už dříve se má oznámit, co bylo příčinou zavlečení koronaviru do domovů důchodců. Zda byla reakce státu adekvátní, posoudí nezávislá komise i v Norsku, byť tam byla smrtnost na covid-19 ve srovnání s Británií i Švédskem mnohem nižší.
