Prolomíme patent u vakcín, spasíme svět od covidu. Strategie nemusí fungovat

Americký prezident Joe Biden podpořil uvolnění patentů na vakcíny proti covidu-19. Spojené státy se tak zařadily mezi stovku zemí, které se zasazují o vypracování dohody v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Jde zatím o největší stát, který se k této indické a jihoafrické iniciativě připojil.

Americká obchodní zmocněnkyně Katherine Taiová uvedla, že USA podporují ochranu duševního vlastnictví, současná pandemie je ovšem globální krizí, která si žádá výjimečné kroky.

Také Evropská unie avizovala, že je o otázce připravená diskutovat. „Evropská unie je připravena projednat jakýkoli návrh, který účinně a pragmaticky řeší tuto krizi. Vyzýváme všechny země vyrábějící vakcíny, aby povolily vývoz a vyhnuly se všemu, co by mohlo narušit dodavatelské řetězce,“ uvedla dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Připomněla, že EU patří k největším vývozcům vakcíny. „Evropa je jediným demokratickým regionem na světě, který umožňuje vývoz ve velkém měřítku,“ uvedla von der Leyenová. Doposud bylo z Unie do zbytku světa dodáno více než 200 milionů dávek covidové vakcíny, což je téměř tolik, kolik se použilo v zemích EU.

Dosud neměly snahy o uvolnění patentů velkou šanci na úspěch, po připojení farmaceuticky významných států by se to však mohlo změnit. Podporu vyjádřili například i představitelé Německa nebo Francie.

„Jde o velkolepý okamžik v boji proti covidu-19,“ reagoval na rozhodnutí Spojených států generální tajemník Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Dokládá podle něho klíčovou roli, jakou USA hrají v otázkách globálního zdraví, a pomůže odstranit nerovnosti v přístupu k vakcínám.

Rozhodnutí USA uvítali také představitelé Jihoafrické republiky, země, kde detekovali jednu z nebezpečných mutací. „Pro země, které v současné době nemají výrobní kapacitu pro jisté lékařské technologie, by výjimka zajistila více možností dodávek a země by nemusely být závislé jen na jednom či dvou dodavatelích. Tam, kde existují výrobní kapacity, by se mohly přetvořit na výrobu covidové vakcíny, a tím zajistit dostupnost všem národům,“ píše se v prohlášení jihoafrické vlády citovaném agenturou Reuters.

Základní myšlenka petice za pozastavení patentů je zdánlivě nezpochybnitelná: farmaceutické firmy vyrobily vakcíny, tyto vakcíny chrání různé patenty a licence. Vyrábějí je tedy jen firmy, které k tomu mají licenci. Kdyby vakcíny takto chráněny nebyly, mohl by je vyrábět kdokoli. To by zvýšilo jejich produkci a zajistilo by rychlejší očkování na celém světě.

„Pfizer a Moderna by mohly sdílet své know-how s desítkami dalších farmaceutických firem, které jsou připraveny začít produkovat tyto vakcíny a pandemii tak ukončit,“ stěžoval si například americký lékař a novinář James Hamblin.

Někteří odborníci ovšem varují, že problematika vývoje a výroby vakcín rozhodně není tak přímočará. Samotné pozastavení patentů tedy nemusí mít samo o sobě požadovaný výsledek.

„Nejde jen o patent. Jde i o výrobu. Je potřeba drahé vybavení a vyvinutý postup, který je schválený. To může trvat třeba rok,“ vysvětlil pro SZ Byznys Zdeněk Havlas, místopředseda Akademické rady AV ČR a bývalý ředitel Ústavu organické chemie a biochemie. „Je to velká investice, obzvláště u těch biologických procesů.“

Vakcíny od Pfizeru a Moderny nejsou navíc tradiční vakcíny, jde o nový typ mRNA vakcín, jejichž výroba je výrazně složitější.

Největší problém je podle Dereka Lowea, amerického odborníka na farmaceutický průmysl, výše uvedený čtvrtý krok: „Změnit směs mRNA a lipidů na konzistentní hromádku pevných nanočástic skrývajících tuto mRNA, to je opravdu obtížné.“ Farmaceutické firmy k tomu využívají speciální pro ten účel navržené stroje, které podle Lowea samozřejmě žádná jiná firma připravené nemá.

„Podívejte se na Sanofi, jednu z největších a nejpřipravenějších farmaceutických firem na světě,“ ukazuje Lowe na firmu, která se dohodla s Pfizerem a BioNTechem na výrobě jejich vakcíny. „Ani oni nebudou schopni naskočit do výrobního procesu tak, aby měli hotové vakcíny dříve než v srpnu. Rozhodně to není tak, že by desítky firem čekaly, kdy mohou začít vakcíny vyrábět. To je naprosté fantazírování.“

S tím souhlasí i Zdeněk Havlas a poukazuje na to, že ani současní producenti vakcín už zřejmě výrobu nemohou o moc navýšit. „Ta firma teď rozšíří výrobu, bude to půl roku vyrábět a pak už o tu vakcínu nikdo nebude stát. Firmy tu výrobu nezvyšují, protože jde o jednorázovou záležitost. A ze stejného důvodu takovou výrobu nechce sublicencovat ani jiná firma. Bude jim trvat půl roku, než něco začnou vyrábět, a pak ta poptávka nebude jako nyní.“

Nejde ale jen o výrobní proces. Podle jiných kritiků jsou „hrátky s patenty“ vysloveně nebezpečné, jelikož patenty chránící postupy při tvorbě mRNA vakcín by zřejmě šlo použít i pro další přípravky.

„Tyto technologie mají i další, velmi slibné aplikace, například při léčbě rakoviny. Pokud by byla schválena výjimka z vymáhání vakcínových patentů, mělo by to dopad i na další patenty, které se při výrobě používají,“ připomíná Reto Hilty, ředitel Institutu pro inovace Maxe Plancka. „Je nepravděpodobné, že by takový krok zvýšil chuť farmaceutických firem investovat do výzkumu těchto technologií. Zasahovat do patentů je zahrávání si s ohněm.“

Farmaceutický výzkum je totiž neobvyklý nutností vysokých investic do výzkumu, který se nakonec může ukázat jako slepá ulička: „Nikdy jsem neměl pocit, že jsou farmaceutické firmy nějak extra chamtivé. Je to byznys, ale ty firmy umí přijít s věcmi, které lidem pomáhají,“ řekl nám Zdeněk Havlas z AV ČR.

„U farmacie je to takové zvláštní, protože ne všechny projekty skončí úspěchem. Řada projektů vám skončí třeba ve třetí fázi testů (těsně před schválením přípravku, pozn. red.). Takže z nich nakonec nic není, ale už to stálo několik miliard dolarů.“

Těch pár úspěšných projektů, které se podaří dotáhnout, tedy musí zaplatit i výzkum „slepých uliček“.

Neznamená to ale, že by mezinárodní spolupráce nemohla vést ke zrychlení výroby vakcín. Kromě pozastavení patentů se totiž nabízejí i další metody. Je možné nařídit farmaceutickým firmám, aby své licence během pandemie poskytly za určitých podmínek, ať už na mezinárodní úrovni, nebo na úrovni určitého státu. „Zvětšování propasti mezi privilegovanými a neprivilegovanými státy je skutečně varovné,“ souhlasí Hilty. „Ale ten problém nelze vyřešit přes noc. A nejsou to patenty, co stojí v cestě řešení tohoto problému.“

Existují však i odborníci, kteří se přimlouvají za dočasnou úpravu vynucování patentů v případě vakcín proti covidu-19. „Existují pozitivní příklady z historie,“ říká Graham Dutfield, který studuje duševní vlastnictví v medicíně.

„Za druhé světové války Spojené státy požádaly farmaceutické firmy a univerzity, aby spolupracovaly na zvýšení produkce penicilinu. Ten byl potřebný k ochraně spojeneckých vojáků před infekcemi. Po nějakou dobu tehdy Spojené státy produkovaly prakticky všechen penicilin na světě.“ Podle Dutfielda je proto důležité, že americká administrativa toto pozastavení patentů v případě covidových vakcín podporuje.

„Toto je světová pandemie. Nikdo není v bezpečí, dokud nejsou v bezpečí všichni,“ zdůrazňuje Madhavi Sunderová, která se zabývá duševním vlastnictvím a mezinárodním právem. „Spojené státy porušily patent bratří Wrightů, protože letadla byla důležitá pro získání převahy během první světové války. Teď jsme opět v bodu, kdy naše bezpečnost záleží na tom, jestli odpovíme na tuto celosvětovou urgentní potřebu.“