54 °C ve stínu. Data mapují extrémní počasí roku 2020

Devatenáct z dvaceti nejteplejších let v historii měření spadá podle dat NASA do období od roku 2001 do současnosti. V roce 2019 byla průměrná teplota na Zemi o necelý jeden (0,99) stupeň Celsia vyšší, než je průměr z let 1951–1980.

A zatím to vypadá, že letošek by mohl překonat dosavadního rekordmana, rok 2016. Letos padla i nejvyšší naměřená teplota: nový prim z kalifornského Údolí smrti dosáhl 54 °C.

K dopadům globálního oteplování patří častější extrémní jevy. Z posledních dat belgického Centra pro výzkum epidemiologie katastrof vyplývá, že zaznamenaných přírodních katastrof celosvětově zhruba od poloviny minulého století mnohonásobně přibylo.

Redakce Seznam Zpráv udělala výběr z těch, které se udály v letošním roce.

S oteplováním přímo souvisí masivní požáry. Méně srážek a rostoucí teploty způsobují schnutí lesů i porostů, jež se stávají ideální k rychlému šíření ohně, který se o to hůře dostává pod kontrolu.

A jak rok 2020 začal, tak také končí. V Austrálii již od poloviny října hoří na ostrově Fraser. Oheň se začátkem měsíce dostal až k obydleným oblastem a zničil zhruba polovinu ostrova, který je největší písečný na světě a na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.

V polovině října hořela také nejvyšší africká hora Kilimandžáro. Několik dní trvající požár ohrozil podle vědců tamní rozmanitý ekosystém. V oblasti se vyskytuje velké množství endemických rostlin a ohrožených druhů zvířat.

Ohnivá zkáza se nevyhnula ani Spojeným státům, zejména Kalifornii. Masivní lesní požár zachvátil například nejstarší kalifornský přírodní park Big Basin. Kalifornští hasiči za letošní rok evidují téměř 17 miliard čtverečních metrů spálené plochy. Požáry si podle jejich statistik vyžádaly 31 životů.

Oheň není jediný živel, který letos řádil. Zatímco Rakousko se Švýcarskem se začátkem prosince potýkaly s přívaly sněhu, Itálie řešila ještě větší problém. Přívalové deště způsobily vylití řek z koryt. To mělo za následek sesuvy půdy, dva mrtvé a přes šest tisíc domácností bez elektrického proudu.

Zhruba tři měsíce sužovaly záplavy také Čínu. Pravděpodobně nejhorší povodně za celé století zničily stavby i silnice, vyžádaly si přes 200 životů a napáchaly škodu za přibližně 32 miliard dolarů.

Povodně se nevyhnuly ani druhé nejlidnatější zemi světa. Indie se s vodou potýkala dlouhých sedm měsíců, během kterých zemřelo okolo 150 lidí, další milion musel opustit své domovy. Voda zasáhla tisíce vesnic. To celé v době, kdy se země potýkala s dosavadním vrcholem koronavirové nákazy.

Rekordy letos trhaly i větrné bouře. Odborníci jich pojmenovali 30, tedy o dvě více než v dosud rekordním roce 2005. Jen nad Atlantikem začalo letos 13 hurikánů. Například Eta patřila mezi ty vůbec nejsilnější a v krátkém sledu za ní dorazil do Střední Ameriky hurikán Jóta. Evakuovat se muselo přes 120 tisíc lidí, vítr přesahoval rychlost 200 kilometrů za hodinu.

Filipíny zase decimoval tajfun Goni, kdy se vítr v poryvech blížil až k rychlosti 300 km/h. Evakuační místa vyhledalo zhruba 350 tisíc lidí, záběry záplav kolovaly sociálními sítěmi.

První bouře vznikla v půli května, hurikánová sezona přitom oficiálně začíná až 1. června. Hurikánům i tropickým bouřím pomohla nadprůměrně teplá voda tropického Atlantiku, ale i větrné podmínky.

Dalším specifikem letošní sezony byl podle serveru in-Počasí počet hurikánů, které rapidně zesílily, tedy rychlost větru vzrostla o více než 55 kilometrů za hodinu za méně než 24 hodin. Konkrétně jich bylo deset. Naposledy tolik rapidních zesílení měřili odborníci v roce 1995.

Specifické počasí bylo letos i v České republice. Rok 2020 byl nejdeštivější za posledních deset let. Podle portálu meteocentrum.cz za prvních jedenáct měsíců spadlo 735 milimetrů srážek. Roční normál 686 milimetrů byl překročen již v říjnu.

Ani to však nezastavilo dlouhodobé problémy se suchem, které se dále zhoršují. Podprůměrné srážky a vysoké teploty z let 2018 a 2019 způsobily velký pokles podzemních vod. Vydatné deště v květnu sice akutní riziko zažehnaly, dlouhodobě však hrozba přetrvává.

„Minulé suché roky představují spíše náhodu. Problém se suchem se však přesto zvětšuje a je způsoben vyššími teplotami, které vedou k tomu, že se více vody vypaří a vegetace je také žíznivější než dříve,“ popisuje situaci Martin Štros ve svém textu na meteocentru.

„Dalším faktorem, který se děje v důsledku vyšších teplot, je postupný úbytek sněhu, kdy zimní srážky většinou rychle odtečou a nezůstávají ve formě sněhu déle v krajině,“ vysvětluje meteorolog.