Požár v Austrálii odhalil pravěký zavlažovací systém starší než pyramidy

Podle organizace UNESCO byl v Austrálii objeven jeden z nejrozsáhlejších a zároveň nejstarších vodních systémů na světě. Celý systém měli před 6 600 lety postavit původní obyvatelé dnešní jihozápadní Victorie, takzvaný lid Gunditjmara, je tedy starší než například egyptské pyramidy.

Fotografie na stránkách UNESCO ukazují, jak obrovský systém je:

Kanály, jezy a přehrady v kulturní krajině Budj Bim postavili Aboriginci ze sopečných hornin. Zavlažovací systém archeologové objevili už loni v červenci, systém hned poté přibyl na seznam světového dědictví UNESCO. Během prosince pak požáry odkryly další unikátní oblasti.

Zástupce neziskové organizace Gunditj Mirring Traditional Owners Aboriginal Corporation Denis Rose řekl americké CNN, že takový rozsah archeologové neočekávali. „Když jsme se vrátili na místo, našli jsme kanál skrytý v trávě a další vegetaci. Byl dlouhý asi 25 metrů,“ oznámil Rose. Podle něho archeologové možná ještě neobjevili vše, v okolí lze prý nalézt něco, co dříve mohly být rybníky a kanály. „Bylo to opravdu překvapivé, objevovali jsme stále nové a nové části systému,“ řekl Rose CNN.

Podle organizace UNESCO domorodci používali systém, aby přesměrovali nebo jinak upravovali vodní toky. Tím si tak pomáhali k větší sklizni ze svých zavlažovaných polí. „Oblast Budj Bim je výjimečným svědectvím o kulturních tradicích, znalostech, praktikách a vynalézavosti lidu Gunditjmara,“ píše se ve zprávě UNESCO.

Požár v této oblasti vypukl v prosinci po úderu blesku a zasáhl přibližně 790 hektarů země, uvedl velitel hasičů ve Victorii Mark Mellington. Hasiči zde museli postupovat obzvláště opatrně, hasili tak ve spolupráci s místními skupinami, které se o oblast starají. V boji s požáry tak hasiči nemohli použít těžkou techniku a museli „pracovat s co nejmenším dopadem na místní kulturní dědictví“.

Lid Gunditjmara byl jednou z několika skupin domorodého obyvatelstva, které žily na území dnešního státu Victoria. Podle antropologů a historiků zde před rokem 1800 mohlo žít až několik tisíc příslušníků tohoto kmene, to se ale změnilo po příchodu Evropanů. „V příštích několika týdnech doufáme, že provedeme komplexní průzkum tohoto kulturního dědictví a prozkoumáme i oblasti, které dříve nikdo neobjevil,“ uvedl Rose pro CNN.