Požár kostela otřásl Prahou. Město vyhlásí sbírku na záchranu stavby

Pražský magistrát a církev budou podle mluvčího pražských hasičů Martina Kavky hledat znalce, který se na místo pojede podívat a škodu odhadne. „Půjde o několik milionů,“ poznamenal Kavka. Škoda je ale podle něj těžko vyčíslitelná.

Praha vyhlásí veřejnou sbírku na opravu kostela sv. Michala ze 17. století, který ve středu téměř zničil požár. Dnes o tom rozhodli radní města. Vyhlášení musí ještě potvrdit Ministerstvo vnitra, poté město zveřejní číslo bankovního účtu, na který bude možné přispět. Škoda se podle prvních odhadů pohybuje v řádu několika milionů korun. Kostel vlastní Praha, magistrát bude požár řešit jako pojistnou událost.

Předseda kulturního výboru Jan Wolf (KDU-ČSL) kritizoval, že radní odmítli návrh ihned do sbírky vložit milion korun.

Sbírka by měla trvat jeden rok. „Požár vzácného dřevěného kostela, který jsme dostali darem od Podkarpatské Rusi, způsobil obrovskou kulturní škodu a je třeba ho co nejrychleji obnovit. Věřím, že tomu pomůže dnes schválená sbírka, do které rád osobně přispěji, a kostel bude snad brzy opět sloužit svému účelu,“ uvedl primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Wolf na Facebooku uvedl, že jeho návrh na milionový příspěvek města do sbírky přednesla radní Hana Marvanová (za STAN) a hlasovali pro něj radní Spojených sil pro Prahu (STAN a TOP 09), nikoliv však zástupci Pirátů a Prahy Sobě.

Podle radní pro kulturu Hany Třeštíkové (Praha Sobě) se o příspěvku města bude dále jednat. „Jednak kostel je majetek města, tedy město ponese náklady v desítkách milionů, jednak budeme jednat o navýšení toho, co se ve veřejné sbírce vybralo (takže by mohlo jít i o víc než milion) a jednak jsem vyzvala radní i všechny předsedy, aby do veřejné sbírky přispěli soukromě,“ uvedla v reakci na Wolfův status.

Dřevěný kostel stál v zahradě Kinských od roku 1929, kdy byl do Prahy rozebraný přivezen z obce Velké Loučky u Mukačeva v tehdejší Podkarpatské Rusi, dnes na Ukrajině. Byl součástí sbírek národopisného oddělení Národního muzea v Praze. O požáru dostali ve středu hasiči informaci krátce před 15:00, na místě zasahovali s deseti auty s cisternou a jedním žebříkem. Kostel byl požárem prakticky zničen.

Na místo již vyrazili i pracovníci Národního památkového ústavu. „Je nutné přesně konkretizovat památkovou ochranu kostela a ochranu konkrétních parcel, vlastnické vztahy a podobně,“ uvedla mluvčí ústavu Andrea Holasová. Dokumentátoři také poničenou památku nafotí.

„Teprve se uvidí, co bude možné z původních konstrukcí zachovat. Na to je nyní příliš brzy. Bylo by dobré alespoň symbolicky použitelné části kostela zachránit,“ uvedla dále. Dodala, že výhodou by mohlo být, že kostel již byl převezen a znovu sestaven, takže by mohly existovat plány z období první republiky. U těch původních ze 17. století se to podle ní předpokládat nedá.

Požár ve středu odpoledne zasáhl spodní část dřevěného kostela i tři věže, šindelová střecha objektu se částečně propadla a konstrukce prohořela na trámy. Hasiči kostel uhasili v 18:40 a pak termokamerou dohledávali skrytá ohniska a dohasili je. Prostor ochladili, aby tam mohli vstoupit vyšetřovatelé. Ti na místo požáru dorazili dnes ráno, jsou tam i pracovníci Technického ústavu požární ochrany.

Mluvčí pražských hasičů Martin Kavka řekl, že v kostele nebyla elektroinstalace, ale byla tam mobilní elektrocentrála. „Prověřujeme tedy lidský faktor i technickou závadu,“ doplnil.

Kostel byl po převozu z Ukrajiny v Praze znovu postaven v roce 1929. Podle mluvčího pražských hasičů se protipožární předpisy vztahují na rok, kdy byl kostel postaven. „Ve chvíli, kdy není rekonstrukce, tak to takhle zůstává,“ dodal. Právě proto hasiči podle Kavky doporučují ochranu památek zrevidovat.

Požáry v Česku v posledních letech poničily několik památek. Před třemi lety shořel dřevěný kostel ze 16. století v Gutech na Frýdecko-Místecku, škoda byla kolem 20 milionů korun. V dubnu 2002 plameny zničily dřevěný kostel svaté Kateřiny v Ostravě-Hrabové postavený také v 16. století. V březnu 2014 shořela rovněž dřevěná chata Libušín na Pustevnách v Beskydech, kterou na sklonku 19. století navrhl Dušan Jurkovič.