Povzbuzení z Oxfordu: vakcína zastavuje i šíření a funguje už po první dávce

Výsledky naznačující razantní snížení rizika dalšího šíření covidu-19 očkovanými o zhruba dvě třetiny dosud podle deníku Independent nikdy nebyly publikovány, a jsou tak první skvělou zprávou svého druhu. Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock výsledky studie, která teprve čeká na recenzi časopisu Lancet, označil za „velice povzbudivé“ a naznačující, že „vakcíny jsou cestou pryč z pandemie“.

Ve skutečnosti jde ale už o druhou vakcínu, u které se pravděpodobný benefit v podobě snížení rizika bezpříznakové infekce a dalšího šíření nemoci ukázal. Poprvé ho oznámilo už dřív izraelské ministerstvo zdravotnictví s odkazem na výzkum tamních zdravotních pojišťoven, které tento efekt sledovaly u vakcíny od Pfizeru a BioNTechu. Odhady procentní výše snížení rizika šíření byly různé, ale celkový průměr podle Izraele činil 50 %.

Izraelské zdravotní pojišťovny, stejně jako oxfordští vědci své závěry vyhodnocovali z kontrolních skupin lidí, kteří po očkování prošli PCR testy, aby se zamezilo riziku, že se přehlédnou bezpříznakové infekce. Počet lidí s pozitivním výsledkem se pak porovnal s počtem nakažených ze skupiny, kteří vakcínu nedostali, a podle rozdílu se došlo k výslednému číslu.

Druhým závěrem výzkumu, který Britové velmi vítají, je vysoká účinnost vakcíny, tedy nikoliv ochrany před infekcí, ale příznaky trvající ještě tři měsíce po první dávce. Účinnost ve výši 76 % trvající od tří týdnů do 90 dnů po první dávce podle oxfordských vědců přináší potvrzení správnosti britské vakcinační strategie.

Spojené království se totiž už na konci loňského roku ve snaze ochránit co nejvíc lidí alespoň jednou dávkou rozhodlo nerespektovat doporučení výrobců vakcín a místo řádného podání druhé dávky po třech týdnech protáhnout interval až na 12 týdnů.

Podobný plán zvažovaly i jiné evropské státy, ale nakonec se rozhodly raději neexperimentovat a počkat, jak to dopadne v Británii. The Times připomínají, že prodloužení mezery mezi dávkami se stalo terčem kritiky i několika unijních lídrů.

Nová studie je prvním znamením, že se Británii riskantní krok vyplatil. Podle vědců tento postup britský Smíšený výbor pro očkování a imunizaci (JCVI) navíc nedoporučil jen slepě doufajíc, že bude mít při metodě pokus–omyl štěstí. Podle spoluautora studie z Oxfordu profesora Andrewa Pollarda k tomu totiž měl výbor dobrý důvod, protože podobně, tedy s větší mezerou mezi dvěma dávkami, lépe fungují například i vakcíny na ebolu nebo chřipku.

Britskou třešničkou na dortu je třetí velké zjištění, že delší prodleva mezi dávkami nejenže účinnost dramaticky nesnižuje, ale dokonce ji naopak zvyšuje.

Podle závěrů studie byla při podání druhé dávky vakcíny po alespoň třech měsících účinnost vakcíny AstraZeneca 82 %, zatímco s měsíční pauzou byla v průměrné výši 62 %.

Závěry jsou založené na sledování 17 000 lidí ve Velké Británii, Brazílii a Jihoafrické republice.

Výsledky nicméně zatím nelze považovat za definitivně správné, což platí obecně o všech, které dosud neprošly recenzním řízením. Tento výzkum ale podle Timesů může čelit problémům s obviněním z možného zkreslení výsledků. K tomu mohlo dojít z toho důvodu, že prodlevy v dávkování nebyly předem naplánovány, ale vznikly v podstatě náhodou kvůli logistickým problémům.

Co se týče výpovědní hodnoty pro správnost či nesprávnost britské vakcinační strategie, zbývá ještě ověřit, jestli ostatní vakcíny fungují stejně.