Článek
Povodí modernizuje jez už několik měsíců. Práce za 23 milionů Kč skončí v říjnu 2022. Novinářům to řekli zástupci Povodí Vltavy.
Každá z nových lávek je dlouhá 28,3 metru a váží přes devět tun. „Oprava Jiráskova jezu významně zvýší životnost vodního díla a zajistí, že bude plnit svůj hlavní účel, kterým je stabilizace a vzdutí vodního toku. Tuto velkou opravu hradíme z vlastních zdrojů,“ uvedl generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala.
U Jiráskova jezu by také mohla vzniknout plavební komora. Vodní cesta by se tak prodloužila do centra Českých Budějovic. Město teď připravuje podklady, jaký by byl ekonomický přínos. Stavba by stála nižší stovky milionů Kč, řekl na dotaz ČTK mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jan Bukovský.
Jiráskův jez je ze 30. let minulého století. Dlouho se neopravoval. Povodí Vltavy udělalo před časem průzkum. Zjistilo, že lávky už staticky nevyhovují a že i další části jezu jsou zkorodované. Naplánovalo proto modernizaci. Vymění nejen lávky, ale i části, které jez ovládají, opraví také betonové pilíře, vymění elektroinstalaci. „Zvýšíme životnost jezu, aby mohl sloužit svému účelu dlouhé desítky let bez výrazného zásahu,“ řekl ČTK mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Lávky vyměnilo Povodí Vltavy pomocí ponorných pontonů. Tento postup použilo v jižních Čechách poprvé. V poslední době takto pracovalo na Vltavě v Praze-Troji či na Labi. Ponorné pontony u Jiráskova jezu využilo i proto, že prostor je těžko přístupný. Povodí Vltavy také obnoví nátěry na válcových konstrukcích jezu a na vorové propusti.
Stát investuje i do vodních cest. ŘVC dalo mezi lety 2010 až 2017 na splavnění Vltavy 1,8 miliardy Kč. U Jiráskova jezu by mohla být i plavební komora. Prvním krokem je takzvaný průkaz ekonomické efektivnosti. Pak by následovala další projektová příprava a stavba, kterou musí schválit ministerstvo dopravy. „Momentálně pracuje město České Budějovice na podkladech pro doložení ekonomických přínosů prodloužení vodní cesty do centra Českých Budějovic,“ řekl Bukovský. V roce 2022 pak ŘVC zhodnotí ekonomickou efektivnost.
Vedle komory by muselo vzniknout i přístavní zázemí, kam lodě doplují a odkud turisté vyrazí do města. Náklady by měl, stejně jako u vodní cesty z Týna nad Vltavou do Českých Budějovic, zaplatit Státní fond dopravní infrastruktury. Vodní cestu po Vltavě mezi Českými Budějovicemi a Kořenskem letos využilo téměř 50 000 lidí, asi o 2000 víc než loni.
