Povinné kvóty na české potraviny? Už je to téma jen pro Okamuru

Po letní přestávce se má na program jednání Sněmovny vrátit sporný návrh novely zákona o potravinách, podle něhož by české supermarkety měly mít direktivně určen minimální podíl zboží domácího původu. Původní předlohu s inkriminovaným pozměňovacím návrhem, který stanovuje konečný cíl 85 procent základních potravin české provenience, v červnu poslanci po bouřlivé debatě a vlně nevole z opozičních lavic vrátili zpět do druhého čtení. Prázdniny měly přispět k nalezení schůdnějšího řešení s méně ambiciózními čísly, tak, aby byla větší šance na schválení.

Vše ale nasvědčuje tomu, že zastánců kvót od té doby nijak nepřibylo a schválení může být ještě komplikovanější.

I proto, že Evropská komise už mezitím Česko varovala, že přijetím zákona, který preferuje domácí výrobky, by se země dostala do rozporu s pravidly volného trhu. Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton takový záměr v dopise českému ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi označil za protiprávní a diskriminační.

Pod zmíněným pozměňovacím návrhem, za který usilovně lobovalo hlavně vedení Agrární komory, je podepsána dvojice poslanců Margita Balaštíková (hnutí ANO) a Zdeněk Podal (SPD).

Balaštíková se ale už na přepisování původního návrhu nepodílí. Jak sama uvádí, myšlenku sice stále považuje za správnou a veskrze prospěšnou, ale rozhodla se stáhnout do pozadí a dát prostor ostatním. „Otočilo se to celé proti mně. Všichni křičeli, že to dělám pro Babiše, byť to vůbec nebyla pravda, dělala jsem to pro české zemědělce a zpracovatele,“ uvedla poslankyně pro Seznam Zprávy.

Postoj premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše, zakladatele obřího zemědělsko-potravinářského koncernu Agrofert, je v tomto směru asi určující. Sám Babiš totiž při schvalování uvedl, že záměr jeho podporu nemá. Mohla to být jen úhybná proklamace, aby i před Evropou odstínil své přetrvávající obchodní zájmy. Podle některých názorů z parlamentních i mimoparlamentních kruhů ale zřejmě vytušil, že by takový zákon mohl právě Agrofertu v konečném důsledku spíše ublížit než pomoci. A to v případě, kdyby jiné členské státy, kde firma obchoduje, začaly přijímat odvetná opatření zaměřená vůči českému zboží.

Sám Babiš v červnu uvedl, že nápad sepsul i na jednání poslaneckého klubu ANO. „Řekl jsem, že tenhle návrh poškozuje mě a mou bývalou firmu,“ prohlásil mimo jiné.

„Myslím si, že si pan premiér jako zdatný obchodník dokázal dobře spočítat jaké negativní důsledky by to mohlo mít. Osobně vůbec nevěřím, že by jakákoliv pevně stanovená kvóta mohla Evropskou komisí projít,“ říká agrární ekonom Tomáš Doucha.

Ke konečnému postoji hnutí ANO přislíbil dát vyjádření předseda klubu a šéf zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek. Jak ale vzkázal redakci Seznam Zpráv, nejdříve tak učiní na začátku září.

Z původní dvojice předkladatelů tak zůstává nyní aktivní už jen poslanec za SPD Zdeněk Podal. Na přepisování jarního návrhu podle vlastních slov stále pracuje. A s ním prý i další kolegové z Okamurova hnutí.

Ti teď dokonce chtějí nový pozměněný návrh předložit za celý poslanecký klub. „Abychom tomu všemu dodali větší váhu,“ říká poslanec Podal.

Hlavní změna oproti původní verzi má podle něj spočívat v tom, že nově by zákon měl obsahovat i sankce za neplnění kvót. Také soupisku zhruba 150 základních potravin, kterých by se minimální objemy měly týkat.

Novinka by měla být i v tom, že konečná kvóta by byla nižší než 85 procent a došlo by se k ní během příštích šesti let po menších mezikrocích. „Naše představa je teď taková, že v příštím roce by to bylo 55 procent, jak bylo i původně plánováno, a každý další rok by se to mohlo zvedat o tři procenta až na konečných 73 procent. Ale může to být ještě upraveno,“ uvádí Podal, který stále věří, že návrh je smysluplný, a jednal prý o něm mimo jiné se zástupci českých ovocnářů a také třeba s pěstiteli zeleniny.

Okamurovo uskupení si patrně chce z deklarované podpory českých zemědělců udělat jedno z témat před podzimními volbami, byť sami poslanci SPD příliš nevěří, že by mohli uspět a získat zastání i z vládních kruhů.

„Z vládních stran teď necítím žádný zájem, vůbec žádný. Jestli oni přijdou s nějakým svým vlastním řešením, tak jen nějakým úplně jalovým, které zemědělcům fakticky vůbec nepomůže,“ myslí si poslanec Podal, jenž je místopředsedou zemědělského výboru. Podobně skepticky se vyjadřuje i o legislativních aktivitách komunistů, kteří vládu drží u moci.

Dnes už bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek, šéf zemědělského holdingu Rabbit, který byl v zákulisí hlavním hybatelem kvót, navzdory všem pochybnostem stále očekává schválení. „Pevně věřím, že to projde. Jinak na to české zemědělství tvrdě doplatí,“ prognózuje muž, který je mimo jiné předsedou odborné komise pro zemědělství ve hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího.

Ostře naopak proti podobným návrhům vystupuje většina opozičních poslanců, soukromí farmáři a také třeba Svaz obchodu a cestovního ruchu. Jeho šéf Tomáš Prouza tvrdě kritizuje protitržní opatření a tvrdí, že ve výsledku jen poškodí české spotřebitele, zvýší ceny a povede k horší kvalitě potravin.

„Podpora českých potravin nemá být v zákoně. Máme se bavit o tom, proč jsou někteří výrobci konkurenceschopní a proč jiní čeští výrobci nedokážou vyrobit věci, o které je zájem. Druhé téma je, jak pomoci českým zemědělcům, aby mohli lépe zavlažovat pole se zeleninou, jak se postarat o to, aby výrobci masa měli dobře fungující jatka,“ argumentoval Prouza nedávno například v rozhovoru pro CNN Prima News.

Podle některých informací se na přepracování původního neschváleného návrhu má podílet i Ministerstvo zemědělství v čele s Miroslavem Tomanem (ČSSD). Toman sice preferenci českých potravin stále verbálně podporuje, ovšem ke zmíněným kvótám se nyní už staví vyhýbavě, celou věc považuje za čistě poslaneckou iniciativu.

Daleko více tlačí svůj vlastní nápad, jak zvýšit odbyt domácích zemědělských produktů. A to nikoliv v privátních obchodních řetězcích, ale mezi odběrateli ve veřejné sféře.

Podle jeho představ by všechny veřejné instituce měly mít povinnost nakupovat do svých stravovacích zařízení regionální a místní potraviny. „Z pohledu našeho ministerstva by šlo o jeden z nástrojů směřujících ke zvyšování soběstačnosti České republiky v produkci potravin s tím, že státní správa by měla začít nejprve sama u sebe. Konkrétně by šlo například o všechna ministerstva, krajské úřady, školy, školky, nemocnice, domovy důchodců, sociální služby a další,“ vyjmenoval spektrum možných odběratelů mluvčí Tomanova ministerstva Vojtěch Bílý.

Předmětem zmíněného opatření by podle Ministerstva zemědělství měly být základní potraviny stanovené v prováděcí vyhlášce. A současně, jak mluvčí podotýká, by novela zákona o zadávání veřejných zakázek stanovila konkrétní podmínky v zadávacím řízení pro veřejné zadavatele. Ale i tento nápad by museli nejdříve schválit poslanci.