Hlavní obsah

Povinná žena ve fotbalové vládě: pokrok i temno v jednom balení

Foto: Profimedia.cz

Jedna žena už ve výkonném výboru FAČR sedává, jde o Dagmar Damkovou, manželku Romana Berbra. Zavedení institutu „povinné ženy“ připraví ve fotbalové vládě židli dalšímu členovi berbrovské kohorty.

Ve vedení českého fotbalu bude povinně žena. Nahlížet na to lze 2 způsoby: Zatleskat prvku, který potvrdí, že ani fotbal už léta není jednopohlavní. Ale zároveň vzít na vědomí i další mocenské posílení kliky černokněžníka Berbra.

Článek

Je to zatím jen návrh, uvidíme, zda se se stanovy Fotbalové asociace ČR této změny opravdu dočkají. O změně stanov se na valné hromadě bude volit takzvaně po komorách, to znamená, že návrh musí schválit jak česká, tak moravská komora zvlášť. Tím v aktualizované verzi upřesňujeme původní znění článku.

„Ano, můžeme potvrdit, že na zářijové Valné hromadě FAČR budeme chtít přidat místo za ženu do výkonného výboru FAČR, jde o standardizovaný trend západní Evropy, který je v souladu s vnímáním významu žen ve vedoucích pozicích všech členských asociací UEFA. V neposlední řadě chceme tímto krokem také maximálně možně naplnit jedno ze základních dotačních pravidel ze strany státu,“ potvrdil Michal Jurman, mluvčí fotbalové asociace.

V praxi to má vypadat tak, že ve výkonném výboru, tedy jakési fotbalové vládě, nebude zasedat jako dosud 12 osob, ale že jich od volební valné hromady v roce 2021 bude třináct. Přičemž jednou z těchto osob bude muset být žena. V upravených stanovách se patrně použije formulace, že půjde o zástupkyni ženského fotbalu.

Jak už to tak bývá, každou novinku lze interpretovat několika způsoby podle perspektivy, z níž na ni nahlížíme.

Tak nejprve ta obecnější rovina:

V ní jest nám radno radovati se a plesati! Neb i tak těžce maskulinní, až šovinistické prostředí jako český fotbal dává tímto krokem najevo, že bere druhou polovinu lidstva vážně.

Ve světě českého mužského fotbalu narazíte na ženy jen poskrovnu. Když nepočítáme sekretářky, ekonomky, administrativní síly a podobně, pak ostrůvky ženského elementu tvoří vlastně jen několik expertek na sportovní právo a dále rozhodčí, které sem pronikly z fotbalu ženského a dívčího.

Ženské soutěže jsou pořád v Česku víceméně Popelkou. Ale sportovní úspěchy slávistek v Lize mistrů a podpora, jíž se jim dostává od vedení jejich klubu, dávají české veřejnosti stále hlasitější zprávu, že vedle basketbalistek, volejbalistek či házenkářek, jejichž existence nikoho nezaskočí, má tahle země i výborné fotbalistky. Přičemž na jejich snažení není nic směšného ani bizarního, jak to třeba ještě před pár lety leckomu přišlo.

A dokonce jsou česká děvčata tak zdatná, že přestupují do věhlasných zahraničních klubů – jako třeba nedávno Kateřina Svitková do West Hamu, předtím Eva Bartoňová do Interu Milán nebo Lucie Voňková do Bayernu Mnichov či následně do Ajaxu Amsterdam.

Nejen v USA či ve Skandinávii patří fotbal mezi nejpopulárnější ženské sporty, všeobecně se rozvoj ženského fotbalu těší velké podpoře FIFA i UEFA. A samozřejmě také výrobců sportovního zboží, kteří vedle tradičních zákazníků získávají i spoustu zákaznic, a to v některých zemích opravdu v masovém měřítku.

Když odhlédneme od ryze fotbalových souvislostí, nelze nepostřehnout, že žijeme v době, kdy se velké společenské podpoře v euroatlantickém světě těší stále větší a výraznější zapojení žen do politiky, vrcholných firemních managementů a podobně. V obecné rovině je to tak bez nejmenších pochyb správně, protože svět nepatří jen mužům a koncepce ženy coby pouhé jedné ze součástek domácnosti jest bezpochyby dávno překonaná.

Takže v tomto ohledu by nejen feministky, ale i muži měli novince v českých fotbalových řádech bezpochyby zatleskat.

Berbrova růže mezi trny

Jenže jak už to tak bývá, lze tu najít i jistá jenže… A to objevíme v rovině konkrétní, přihlédneme-li k soudobým českým reáliím:

Ona „jenže“ vyplývají z úvahy, že celá výše popsaná chvályhodnost vytváří toliko zástěrku způsobu, jak ještě více posílit mocenskou kliku českého místopředsedy Romana Berbra ve vedení Fotbalové asociace ČR.

V rovině konkrétní totiž velmi snadno zjistíme, že bude-li živa, zdráva a trestně nestíhána, obsadí pozici „povinné ženy“ ve výkonném výboru na milion procent Dagmar Damková, manželka Romana Berbra.

Na tom nebude nic převratného, protože Damková už ve výkonném výboru FAČR několik volebních období zasedá jako předsedkyně Řídící komise pro Čechy.

Nutno jí přiznat, že coby fotbalová rozhodčí udělala v ženském fotbale úžasnou kariéru, řídila klíčové zápasy mistrovství světa i olympijských her. A tím ona kariéra zdaleka neskončila, pokračuje v rozhodcovských komisích FIFA a UEFA.

Proč? Jednak proto, že Dagmar Damková opravdu má nezpochybnitelné odborné kvality. A jednak proto, že její „guru“ Roman Berbr už před lety velmi dobře vytušil, jak moc půjde ve světě ženský fotbal nahoru. A že ženy budou mít i na funkcionářských pozicích v UEFA a FIFA jednoho dne dveře dokořán. Čehož Dagmar Damková dokonale využila. A buďme za to rádi.

Co se týče domácí scény, tady už je renomé „Růže mezi trny“, jak ji kdysi opěvoval Jaromír Nohavica, problematičtější. Zejména proto, že coby předsedkyně Komise rozhodčích a delegátů FAČR byla zodpovědná za kvanta skandálních výkonů rozhodčích. Tím spíš, že podle vyprávění několika bývalých sudích (Libora Kovaříka, Antonína Korduly a dalších) neřídila rozhodčí v této éře ve skutečnosti Damková, ale její manžel Roman Berbr, jehož pověst zdaleka netíží jen minulost příslušníka Státní bezpečnosti.

A jestli Roman Berbr něco skutečně ovládá, tak je to technologie moci, to je mu nutno přiznat bez okolků. Za tu dobu, co z pozice českého místopředsedy reálně řídí Fotbalovou asociaci, už se mu v tomto ohledu podařilo učinit několik nepřehlédnutelných kroků.

První a druhá liga se sice osamostatnily od FAČR, ovšem za podmínek, které nadiktoval Berbr, navíc tak, že ligoví rozhodčí nadále zůstávají podřízení FAČR, tedy v zásadě Berbrovi. Navíc ve výkonném výboru asociace po odluce zbyli z původních čtyř zástupců profesionálních soutěží jen dva.

Další „entitou“, kterou Roman Berbr neměl zcela pod kontrolou, byla Morava, která podle litery stanov mohla zablokovat volbu předsedy asociace. Tenhle moravský val rozbořil Berbr za pomoci FIFA a UEFA, konkrétně pak ukrajinského funkcionáře Surkise, který na valnou hromadu přijel Moravanům vyhrožovat strašlivými opatřeními, jež by mezinárodní střešní organizace vůči zdejšímu fotbalu uplatnily, kdyby se Morava nepodvolila.

Protiváhu, kterou vůči Berbrovi vytvářel ve vedení českého fotbalu Miroslav Pelta, smetlo jeho trestní stíhání.

Sedm je víc než šest

Takže teď Roman Berbr, hegemon české komory, tuzemskému fotbalu vesele panuje. Ale sichruje se i do budoucna. Proto změna s „povinnou ženou“.

Výkonný výbor teď tvoří 12 lidí: Předseda Martin Malík, dva zástupci ligy, pět zástupců české komory a čtyři za komoru moravskou.

Romanu Berbrovi jsou plně loajální další zástupci české komory Dagmar Damková, Rostislav Votík, Miroslav Liba a Michal Blaschke.

Z Moravanů s ním bezproblémově spolupracují i Karel Kula s Pavlem Brímusem, do žádného velkého odboje se nežene ani moravský místopředseda Zdeněk Zlámal.

A tak se na zadní občas staví jen Pavel Nezval.

Nicméně převaha „berbrovců“ je v součtu natolik jasná, že s tím těžko můžou cokoli dělat – i kdyby náhodou chtěli – ligoví zástupci Tomáš Paclík (Viktoria Plzeň) a Dušan Svoboda (Sparta).

Jenže jako zkušený technolog moci ví i Roman Berbr, že „kádr“ se může ve volbách v roce 2021 přeobsadit. Zejména moravské zastoupení ve výkonném výboru se může hodně proměnit a postavit se pak mnohem intenzivněji proti němu. Silné protiberbrovské tendence jsou zjevné zejména v Jihomoravském kraji.

Kdyby tedy hypoteticky byly proti Berbrovi čtyři hlasy moravské a spojily by se třeba se dvěma hlasy ligovými, už by to bylo ve výkonném výboru 6:6. A to mohlo k myšlenkám na utržení se z berbrovského řetězu vést třeba i předsedu Martina Malíka.

Jenže takovému revolučnímu vývoji bez problémů zamezí právě nový institut „povinné ženy“. Tou se stane Dagmar Damková, na její dosavadní pozici předsedy Řídící komise pro Čechy se posune Miroslav Liba či Rostislav Votík. A co je nejdůležitější, v tomto dominovém efektu tak po jednom z nich vznikne nové volné místečko pro zástupce českých okresů a krajů. Pravděpodobně pro bývalého ligového rozhodčího Jana Jílka.

A to bude sedmý hlas ze třinácti pro Romana Berbra a jeho kliku.

A Roman Berbr a jeho suita, kterou si guru přinejmenším v české komoře nechá v roce 2021 navolit, bude panovat další čtyři roky.

V roce 2025 už bude Berbrovi 71 let. I kdyby pak už dál nekandidoval, nebo kdyby dokonce odstoupil z vedoucích funkcí v českém fotbale dříve, zástupců jeho temné strany síly zůstane ve výkonném výboru FAČR ještě dost a dost.

Tak a teď už máte k dispozici všechny indicie k tomu, abyste se sami rozhodli, zda se nad novinkou v podobě křesla pro ženu ve fotbalové vládě budete radovat, anebo ne…

Poznámka: Text byl aktualizován a věcně opraven. V původní verzi jsme uvedli nepřesnou informaci, že se o změně stanov rozhoduje hlasováním v celém plénu. Ve skutečnosti se bude hlasovat po komorách, návrh musí zvlášť schválit jak česká, tak i moravská komora valné hromady FAČR.

Doporučované