Článek
Na laptopy a licence pro vzdělávání na dálku chce ministr školství Robert Plaga (za ANO) školám poslat v říjnu peníze podle počtu učitelů, 20 000 korun na jednoho. Celkem to vyjde podle propočtu ministerstva na 1,28 miliardy korun, z toho 300 milionů na nákup digitálních pomůcek už schválila Sněmovna. Vládu proto Plaga v pondělí požádá o 985 milionů korun. Vyplývá to z dokumentu, který má ČTK k dispozici. Počítače budou muset školy nakoupit do konce prosince.
Ministerstvo bude vycházet z počtu učitelů vykázaného k 30. září loňského roku. „Cílem je zajistit digitální učební pomůcky nejen pro učitele, ale zejména i pro sociálně znevýhodněné žáky a žáky z vícečetných rodin, jimž by měla být škola schopna v případě potřeby potřebné ICT vybavení zapůjčit,“ uvádí materiál.
Peníze mají podle návrhu dostat kraje, které je přerozdělí. Nejpozději během září by se každá škola měla dozvědět, kolik peněz dostane, na začátku října by mělo ministerstvo peníze do regionů poslat.
Novela školského zákona, kterou v pondělí projedná vláda, zavádí pro děti povinnost účastnit se distanční výuky jako součásti povinné školní docházky. Dosud ji česká legislativa nijak neupravovala. Formu výuky na dálku návrh nestanoví, škola ji má přizpůsobit podmínkám žáka. Změna zákona je reakcí na epidemii nemoci covid-19, kvůli které byly školy uzavřené od poloviny března a některé až do června.
Povinná výuka na dálku se týká krizového stavu podle krizového zákona nebo uzavření škol z nařízení ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice.
Jak přesně to bude probíhat, se mají ředitelé dozvědět z manuálů v pondělí. Ve středu chce pak plány představit veřejnosti sám ministr.
Jenomže dálková výuka a zejména ta online může znamenat problém pro některé žáky, kteří doma nemají počítač nebo přístup k internetu. „Zase se vrací ta stejná otázka, která už byla během koronakrize a nikam se výrazně neposunula. Jsou tady děti, které nemají hardware a nemají na čem pracovat. A do toho balíčku patří i děti, které nemají podporu doma,“ říká Zuzana Ramajzlová, vedoucí vzdělávacích služeb Člověka v tísni.
Dodává, že už během mimořádných opatření se objevovaly rozdíly v přístupu jednotlivých škol, ale i učitelů. Někteří učitelé dálkovou výuku zvládali a jiní ne. „Měli jsme děti, které několik týdnů ze školy nikdo nekontaktoval,“ dodává Ramajzlová.
