Článek
Pro jednu skupinu studentů strašák, pro jiné nejoblíbenější předmět, ve kterém excelují. Druhá skupina je ovšem čím dál menší, alespoň podle výsledků maturit. A to si ji při současném nastavení mohou zvolit. Druhou možností je přezkoušení z cizího jazyka.
Letos na jaře si tak počty vybrala zhruba pětina maturantů a neuspělo 15,5 procenta z nich. Jak by studenti dopadli, kdyby se k povinnému přezkoušení z matematiky museli dostavit všichni?
Že je situace alarmující, nyní uznává i ministr školství Robert Plaga (ANO). Rozhodl se proto povinnou maturitu z matematiky zrušit. Současný zákon s ní počítá na rok 2021 v případě gymnázií a lyceí a na rok 2022 u ostatních oborů. Plaga teď vidí jako reálné posunutí o osm až deset let. Rozhodl se tak na základě analýzy výsledků maturantů ve vybraných úlohách z minulých let.
„U aplikovaných úloh, které nejsou namemorované, ale jsou o užívání matematiky, se ukazuje, že neúspěch není chybou studentů nebo jejich leností. Pravděpodobně je to systémový problém,” uvedl po úterním jednání školské tripartity.
„Rámcové vzdělávací plány jsou přehlceny a není prostor k opakování. Navíc není dostatek učitelů matematiky. Potřebujeme proto zavést podporu učitelů a revizi rámcových vzdělávacích programů. Naše koncepce je založena na čtyřech úrovních – je tam metodická podpora škol i podpora učebními materiály. Dále třeba sdílení dobré praxe mezi učiteli, kdy si učitelé zkušenosti sdílí v rámci metodických kabinetů. Na to vsázím,” přiblížil ministr.
Cesta do pekel
Že se na nepopularitě matematiky podepisuje způsob výuky, připouští odborník na její didaktiku a profesor Pedagogické fakulty UK Milan Hejný, autor učební metody, která stojí na snaze vyvolat u dětí vlastní nadšení pro předmět.
„V současnosti existují dvě koncepce. Jedna tradiční, postavená na vzorečcích a algoritmech, žáci se učí zpaměti a nácvikově. A potom koncepce konstruktivistická, kde matematika je prostředí, ve kterém se žák učí myslet. Žáci z prvního konceptu nezvládnou úlohy vyžadující sofistikovanější myšlení,” vysvětlil Seznamu matematik.
Podle něj je současné nastavení maturit vůči žákům nefér a špatným výsledkům se nediví. Jsou podle něj zkrátka připravováni na jiný druh zkoušení, než se kterým se následně u zkoušky z dospělosti setkají. Matematika by ale podle Hejného především měla být platná i v praktickém životě. „Já to nerad slyším, ale stává se, že se třeba poslanci chlubí, že byli špatní v matematice. Ale chtějí vlastně jen dát najevo, že se nepodvolili vzorečkům a algoritmům, že si udrželi svůj sedlácký rozum,” dodává k věci profesor.
Ministerstvo by podle něj mělo podporovat ty učitele, kteří učí konstruktivisticky. „Aby žák měl intelektuální autonomii a byla podporována komunikace mezi žáky. Žádné: Nenapovídej, každý sám. To je cesta do hrobu. V budoucnu ti lidé budou spolupracovat a právě tohle bude jeden z faktorů kvality jejich práce,” míní Hejný.
Zrušení povinné maturity z matematiky podporují zástupci České středoškolské unie, Unie školských asociací ČR – CZESHA nebo zemědělských škol. Nelíbí se naopak Asociaci ředitelů gymnázií a Svazu průmyslu a dopravy.
Viceprezidentka svazu Milena Jabůrková souhlasí, že je na změně výuky třeba pracovat, nevidí ale důvod pro posouvání povinné zkoušky. „Jsme pro to, aby byla zachována, protože to považujeme za významný motivační prvek a motor případných změn, nicméně jsme ochotni podpořit třeba odložení o pět let,” řekla Jabůrková po setkání s ministrem.
Populistický krok?
Podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové je za ministrovou otočkou okolo maturit populismus. „Povinná maturita z matematiky se tady řeší od 90. Let. To, že není připravená, rozhodně není vinou ředitelů nebo učitelů, kteří ji údajně učí špatně. Myslím, že tu není politická vůle, aby ta maturita vůbec byla,” řekla Seznamu Schejbalová. Kritizuje také to, že budoucí maturanti stále nevědí, na čem jsou, a návrhy se nyní šijí horkou jehlou.
Zda nakonec Plagův návrh projde, se teprve rozhodne. Robert Plaga by mohl věc prosadit při jednání kabinetu nebo ve Sněmovně. Se zrušením ale už teď počítá také poslanecká předloha novely, kterou připravili Piráti se zástupci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. K ní se kabinet v červenci postavil neutrálně.
