Povinná hospitalizace i karanténa, Polsko chystá zákon kvůli koronaviru

Koronavirus je dál hlavním tématem polských médií i politiky a je možné, že zasáhne i do prezidentské volební kampaně. Vláda na mimořádné schůzi sněmovny představí informace o opatřeních proti šíření nemoci. Ta se v Polsku dosud nepotvrdila.

Kabinet Mateusze Morawieckého také poslal o víkendu do parlamentu – překvapivě a bez avíza – návrh zvláštního zákona o boji s koronavirem a o opatřeních proti jeho šíření. Třicetistránkový návrh má mimo jiné umožnit, aby zaměstnavatel mohl zaměstnanci nařídit práci z domova.

Nemocní lidé nebo lidé s podezřením na nákazu podle zákona budou muset počítat s povinnou hospitalizací. Lidé, kteří byli v kontaktu s nemocnými, pak budou na základě rozhodnutí hygienika podléhat povinné karanténě v délce maximálně 21 dní. Zavést se má i možnost příspěvku na péči v případě uzavření jeslí, školky či školy, maximálně ale na 14 dní.

Vojvodům a premiérovi zákon umožní vydávání příkazů, které mají zabránit šíření viru. Nebudou se muset odůvodňovat a zaplatí se ze státního rozpočtu. Regulovat se má také prodej léčiv a ochranných zdravotnických pomůcek: výrobci je musí prodávat pouze přímo velkoobchodníkům a lékárnám. Zvláštní zákon kvůli koronaviru už v polovině února předložila opoziční Občanská koalice. Je ale pravděpodobnější, že jako obvykle ve zrychleném procesu projde vládní návrh, který dorazil do Sejmu teprve v neděli večer.

Po sobotních parlamentních volbách na Slovensku známe vítěze. Je jím hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igora Matoviče. Čeká se na další tah. Na řadě je prezidentka Zuzana Čaputová. Během pondělí by měla oznámit, jak bude vytváření nové vlády vypadat.

Prezidentka má jmenovat nového premiéra, tedy alespoň podle slovenské ústavy. Samotné „pověření k sestavení vlády“ je – stejně jako v České republice – spíše tradicí. Očekává se, že Čaputová bude respektovat vítěze voleb a k tomuto úkolu pověří Igora Matoviče.

Ten už neformálně jedná o nové koalici. Již v neděli Matovič prohlásil, že není na co čekat. Prozatím je jasné, že chce jednat jen s těmi stranami, které se vymezily vůči straně Směr a Robertu Ficovi.

Spolupráce se tak očekává spíše se stranami Svoboda a solidarita (SaS), Jsme rodina a Za lidi. Dohromady by společně s OLaNO měly strany ve slovenském parlamentu ústavní většinu. Do hry se tak dostává i bývalý slovenský prezident Andrej Kiska, lídr kandidátky Za lidi.

„Němci si pomalu začínají uvědomovat, že možná velmi brzy budou čelit koronavirové epidemii,“ píše na svém webu německá veřejnoprávní Deutsche Welle. Počet nakažených se v neděli v zemi téměř zdvojnásobil – z 69 skočil na 129, v pondělí už jich je 150. Po Itálii s asi 1 700 případy má Německo druhý největší počet nakažených v Evropě, třetí je Francie se 130 případy.

Už od konce minulého týdne Němci berou útokem regály supermarketů s trvanlivými potravinami a snaží se připravit si zásobu pro případ, že v jejich bydlištích bude vyhlášena karanténa. Zvýšenou poptávku po konzervách, dezinfekcích a toaletním papíru potvrdila v Německu skupina REWE Group provozující síť maloobchodních supermarketů i Lidl.

Vláda už opakovaně vyzvala ke zklidnění situace a nakupování zásob označila za hysterii.

Kromě koronaviru je velkým tématem v Německu i zveřejnění archivních dokumentů Vatikánem z doby pontifikátu papeže Pia XII. (1939–1958). Pius XII. je totiž obviňován, že tehdy nevystupoval proti nacistickému vyhlazování Židů.

Dnes zpřístupněné dokumenty už zkoumá nejméně 150 odborníků v čele s historiky z jeruzalémského památníku obětem holokaustu Jad Vašem. Právě židovské organizace o zpřístupnění archivů o mnoha milionech stran dlouhé roky bojovaly.

Dlouhých 25 let měl plukovník rakouských ozbrojených sil ve výslužbě předávat státní tajemství Rusku. Podle Der Standardu začal svou vlast zrazovat v 90. letech a za své služby vyinkasoval 280 000 eur. Před salcburským soudem se v pondělí dopoledne začal s vyloučením veřejnosti zodpovídat ze svých činů.

Veřejnoprávní ORF uvádí, že státní zástupce bude v obžalobě číst konkrétní vojenská tajemství, která měl 71letý muž ruské straně vyzradit, takže je nepřítomnost veřejnosti a médií logická. Až na vynesení verdiktu budou smět novináři do jednacího sálu. Mimořádný stupeň utajení se týká i soudců a státních zástupců, jejichž jména se nesmějí uvést. Rakouští vyšetřovatelé zdokumentovali schůzky důstojníka s ruskými agenty, včetně předávky peněz a tajné satelitní komunikace. Plukovník, který pracoval na spolkovém ministerstvu obrany, měl vyzradit údaje o zbrojních systémech i úkolech pro rakouské pozemní a vzdušné síly.

Zaměstnanci maďarských státních médií při tvorbě zpráv o tématech spojených s Evropskou unií, aktivistkou Gretou Thunbergovou nebo humanitárními organizacemi potřebují svolení svých nadřízených. Vyplývá to z interních e-mailů pocházejících většinou z druhé poloviny minulého roku, které získal server Politico. Informovat o zprávách vydaných předními humanitárními organizacemi je podle nich přímo zakázáno.

V praxi to podle serveru vypadá tak, že editoři mají seznam citlivých témat a jakoukoliv zprávu, která se jich dotýká, musí ohlásit vedení a získat od něj povolení. Sami novináři podle jednoho zaměstnance, který promluvil anonymně, nevědí, kdo konkrétně povolení uděluje.

Politico píše, že státní média na maďarské mediální scéně hrají velkou roli, jejich struktura i systém vedení jsou ale neprůhledné. Politico se s dotazy obrátilo na dva úřady, které mají oficiálně zodpovídat za editorskou agendu státních médií, ani jeden neodpověděl.