Článek
Spálené vraky aut uklidí v rekordní rychlosti, za den za dva nebude po rozbitých výlohách či vytržených dopravních značkách ani památky. Ulice Hamburku se vrátí do zajetých kolejí, možná jen ve čtvrti Schanzenviertel, kde masové nepokoje během summitu G20 dosáhly válečných rozměrů, bude k úklidu potřeba delší čas.
Tak to v Německu chodí. Když už se stane nějaký malér, je zameteno rychle. Pořádek – neboli Ordnung, jak tu říkají slovem, které proniklo i do češtiny – musí být.
Jenže tentokrát je něco jinak. Záběry vyrabovaných obchodů, vytlučených bankomatů, fanatiků, kteří si užívali orgie pouličního násilí, nebo vodního děla, které nemilosrdným proudem vody smetá z ulice na chodník mladý pár, jenž se schválně vystavuje zásahu, pozměnily obraz Německa ve světě.
„Image naší země je těžce poškozena. Je zkreslena událostmi v Hamburku,“ napsal pro nedělník Bild am Sonntag v komentáři ministr zahraničí Sigmar Gabriel.
Kancléřka Angela Merkelová byla sice pochválena americkým prezidentem Donaldem Trumpem jako neuvěřitelně schopná organizátorka, ona sama velebila policisty za bravurní ochranu jejích hostů – státníků, ale přesto se v Německu diskutuje o tom, jak se to vůbec mohlo přihodit. V tak dobře zorganizované zemi, v níž „Ordnung“ byl vždy na prvním místě.
Úřady se pokoušejí vypátrat hlavní organizátory protestů, které se zvrhly v chaos, v němž šlo nikoliv o hodnoty globalizace nebo odpor proti nim, ale spíš o život.
Pusťte si video očitého svědka z ulic Hamburku. V noci na neděli už policie neprojevovala žádnou toleranci, její zásah byl tvrdý:
Wasserwerfer versuchen letzte Blockierer vor der Flora von der Straße zu räumen. Heute Abend gibt es Zero Toleranz. pic.twitter.com/qbecIc8SXQ
— Mathias Blumencron (@mtblumencron) July 8, 2017
Šéf německé diplomacie Gabriel vyzval k celoevropské spolupráci v pátrání po těch, kteří způsobili hamburské násilí. „Použijeme všechny možné – ústavní! – prostředky,“ napsal Gabriel ve zmíněném komentáři.
Jen mezi třetí a šestou hodinou ráno, v noci ze soboty na neděli, musel soud rozhodnout o zatykačích na několik stovek osob. Do vazby jich nakonec poslal 144. Šlo to jako v továrně: Kdo chtěl využít svého práva na advokáta, dostal k ruce telefonní seznam, aby si ho z něj vybral sám, jak popsala Gabriela Heineckeová, jedna z právniček zastupujících zadržené.
Gabriel vyzval ostatní země ke spolupráci z jednoduchého důvodu – zdaleka ne všichni, co rabovali či zapalovali auta, byli Němci. Když z Hamburku odjížděl v noci ze soboty na neděli vlak do švýcarské Basileje, zpozdila policie jeho odjezd o více než hodinu, protože pořizovala videozáznamy a fotografie lidí, kteří se podle ní účastnili protestů a chystali se opustit Německo. Podle pořízené dokumentace a konfrontací se záběry z ulic chce policie dokázat, kdo a co v Hamburku prováděl.
Hamburský starosta Olaf Scholz připustil, že nesplnil svůj slib bezpečnosti pro občany. Nic nepomohlo, že v poválečné historii nepamatuje Hamburk tak masové nasazení policistů. V jeho ulicích jich bylo 20 tisíc.