Hlavní obsah

Za solární podvod padly po deseti letech tresty, aktéři jdou do vězení

Foto: SZ / Tomáš Svoboda Jan Kozel, Seznam Zprávy

Ahmad Raad (vlevo) na případný trest ještě čeká. Vladimír Čermák byl odsouzen k sedmi rokům vězení.

Vrchní soud zamítl odvolání dvou odsouzených v případě solárního podvodu při stavbě elektrárny na Teplicku.

Článek

Po více než dvou letech padl u odvolacího soudu pravomocný rozsudek v jednom z nejznámějších případů, v němž se řešilo podezření na podvody v solárním byznysu.

Olomoucký vrchní soud v úterý potvrdil, že fotovoltaická elektrárna v severočeské Moldavě byla na přelomu let 2010 a 2011 spuštěna nezákonně. Společnost Talwin tehdy podle tohoto verdiktu získala licenci na základě falešné revizní zprávy.

Jeden její bývalý představitel Vladimír Čermák byl za podvod nyní pravomocně odsouzen k sedmi rokům vězení. Revizní technik Michal Bund, který obstaral potřebná razítka, dostal pětileté vězení.

Mluvčí olomouckého vrchního soudu Stanislav Cik pro Seznam Zprávy uvedl, že jejich odvolání byla jako nedůvodná zamítnuta. „Platí tedy rozsudek soudu prvního stupně, včetně uložených trestů, pro obžalovaného Vladimíra Čermáka trest odnětí svobody ve výši sedmi let a pro obžalovaného Michala Bunda trest odnětí svobody ve výši pěti let,“ napsal Cik.

Advokát Petr Petržílek, který Čermáka v této kauze zastupuje, řekl, že se k rozsudku nemůže vyjadřovat, protože k tomu nemá svolení klienta. „Nezlobte se, nechci to v tuto chvíli komentovat, je to pro mě příliš čerstvé,“ prohlásil pro Seznam Zprávy Bund.

Vrchní soud v Olomouci bude ještě v této kauze rozhodovat v případě tehdejšího zástupce firmy Talwin Ahmada Raada. Tím se bude soud zabývat samostatně.

„A to ze zdravotních důvodů,“ vysvětlil Cik. Raad byl přitom stejně jako Čermák u soudu prvního stupně odsouzen k sedmi rokům vězení. V současné době však trpí těžkou chorobou.

Společnost Talwin si díky podvodu v letech 2011 až 2016 přišla na 97 milionů korun. Pokud by zvýhodněné dotace čerpala až do roku 2030, mohla stát nezákonně připravit až o půl miliardy korun.

Licence byla solární elektrárně v Moldavě podle obžaloby udělena 22. listopadu 2010, v prosinci pak došlo k takzvanému prvnímu paralelnímu připojení. A tak byly splněny oba předpoklady pro čerpání vyšší výkupní ceny.

Elektrárnu spustili, ač nebyla dokončená

Ahmad Raad během vyšetřování policii řekl, že nárok na výhodnější výkupní ceny elektřiny získala firma Talwin zcela legálně. „K osazení elektroměru a připojení fotovoltaické elektrárny Moldava do sítě došlo 27. prosince 2010, čtyři dny před uplynutím zákonné lhůty,“ řekl policistům.

Soud to jednoznačně zpochybnil. Dospěl k závěru, že elektrárna v rozhodném období nebyla dokončená. K licenci od Energetického regulačního úřadu dopomohly zfalšované zprávy revizního technika.

Elektrárna měla být od 19. listopadu ve zkušebním provozu, nicméně podle důkazů, které měl soud k dispozici, chyběly důležité součástky a nebyly rozvedeny všechny kabely. Fotovoltaika plně fungovala až v polovině ledna následujícího roku.

Elektrárna vznikala na poslední chvíli v závěru roku 2010 tak, aby ještě dosáhla na výhodné výkupní ceny elektřiny. Do konce roku 2010 ČEZ platil za jednu MWh vyrobenou solární elektrárnou částku 12 150 korun. Od ledna do konce února roku 2011 to bylo už jen 5 500 korun.

V akciové společnosti Talwin původně figurovali i dva svého času vlivní severočeští podnikatelé Alexandr Novák a Daniel Ježek. Na lavici obžalovaných však neskončili.

Doporučované