Článek
Podle původního návrhu měl úřad ministra zdravotnictví Jana Blatného už od ledna využívat nové pravomoce při boji s epidemií. Bez předchozího souhlasu vlády by bylo možné zavírat obchody nebo kadeřnictví, omezovat veřejnou dopravu, rušit výuku na vysokých školách nebo určovat počet osob na veřejných akcích.
Kromě toho chtěl úřad také získat od mobilních operátorů přístup k datům o pohybu lidí s nakažlivou chorobou. Hlavním cílem novely zákona o ochraně veřejného zdraví přitom měl být přechod od krajských hygienických stanic na jednu, centrálně řízenou hygienickou službu.
Blatného plán ale v prosinci narazil. Novela, kterou chtěl ministr schválit ve zrychleném režimu ve vládě i v parlamentu, vyvolala ostrou vlnu kritiky. Ministerstvo zdravotnictví proto materiál stáhlo a začalo ho předělávat.
Podle informací, které Seznam Zprávy nyní z ministerstva získaly, bude nová varianta novely o poznání mírnější.
„Návrh se s přihlédnutím ke kritice z meziresortního připomínkového řízení upravuje tak, aby mohl být s úspěchem projednán s připomínkovými místy,“ uvedl zdroj, který je obeznámen se změnami, ale nechtěl být jmenován.
Některé části z předlohy úplně vypadnou. To se týká hlavně pasáže, která měla umožnit „sledování“ lidí s covidem přes jejich lokalizační údaje v mobilech.
Resort sice stále trvá na tom, že chce mít širší pravomoce k plošným opatřením proti epidemii, ministerští právníci ale připravují „kontrolní mechanismy“, aby se při jejich vyhlašování neobcházela vláda.
Zůstává také plán na centralizaci hygienické služby. Její vznik se ale posune – místo původně plánovaného července se nyní počítá s účinností příslušných změn v zákoně od ledna 2022.
O zrušení krajských hygien se mluví už přes půl roku. Během epidemie koronaviru se totiž ukázalo, že jejich autonomie může brzdit jednotný postup proti šíření viru. Někteří krajští ředitelé se například zdráhali zapojit do jednotného IT systému pro trasování lidí ohrožených nákazou. Krajská ředitelství si také podle ministerstva někdy různě vykládala právní předpisy.
Původní verzi novely zákona o ochraně veřejného zdraví zveřejnilo Blatného ministerstvo koncem listopadu. Na připomínky vybralo oproti normálnímu postupu jen několik ministerstev a úřadů, na posouzení měly jen týden. I tak se ale k materiálu sešlo množství velmi ostrých výtek.
Například podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka není možné akceptovat, aby se navrhované omezování práv dělo bez kontroly poslanců a bez vyhlášení mimořádného stavu.
„Novela zákona se v tomto ohledu jeví být v rozporu s ústavní garancí dělby moci, ústavními pravomocemi Poslanecké sněmovny, ústavními pravidly omezování základních práv a svobod a principy fungování demokratického právního státu,“ uvedl ombudsman.
Úřad pro ochranu osobních údajů, kterému vadilo hlavně využití mobilních dat ke sledování pohybu nakažených, zase označil návrh za právně nezpůsobilý a stejně jako další úřady požadoval zásadní dopracování.
Ministr Blatný se nejdřív pokoušel obrousit hrany a chtěl se dohodnout na změnách zákona s poslanci, nakonec ale nechal novelu úplně stáhnout do přípravné fáze. Už tehdy Blatný připustil, že se z novely vyškrtne pasáž o sledování přes mobily.
