Článek
Na zelené ploše uprostřed pražského Jihozápadního města má vyrůst nová zástavba. Polovina pozemků patří společnosti Amádeus Real kontroverzního podnikatele Václava Klána. Stavba vychází z územního plánu, s tímto využitím totiž počítal už původní, desítky let starý koncept.
Developer Klán se teprve letos v březnu těsně vyhnul vězení za sedm let starý pokus o podvod vůči státnímu podniku ČPP Transgas. Namísto šesti let „natvrdo“ odešel od soudu s tříletou podmínku a pětimilionovou pokutou, jeho vlajková firma Amádeus Real navíc musí zaplatit dalších deset milionů.
V těchto dnech ale dostává konkrétní podobu projekt, na kterém se podnikatel může finančně zahojit. A to stavba několika věžáků na lukrativním pozemku přímo u metra Hůrka v centru Prahy 13.
Dominantu Slunečního náměstí tvoří místní radnice, z dalších dvou stran ho lemuje městská zástavba, mezi jeho západní hranou a rozsáhlým Centrálním parkem ale leží rozsáhlá dvouhektarová plocha, která při stavbě sídliště zůstala prázdná. Po dlouhé roky sloužila zelená plocha jako pravidelné útočiště kolotočářů, v posledních letech na ní příležitostně vyrostlo pojízdné letní kino nebo ohrada pro koně.
Západní polovinu pozemku získal Václav Klán v minulých letech od hlavního města.
Přibližně před deseti lety hlavní město směnilo polovinu této plochy s firmou Amádeus Real za jiné pozemky na území Prahy. Magistrátu tehdy vládla ODS, s jejíž pražskou organizací pojí známého podnikatele dobré vztahy. Nyní se zdá, že nazrála doba, aby developer svoji investici zhodnotil.
Patnáctipatrový věžák místo trávníku
Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) představil minulý týden návrh urbanistické studie, která má určit budoucí podobu Slunečního náměstí a vymezit mantinely pro zástavbu jeho okolí. Do konce března se k návrhu může vyjádřit také veřejnost. Už během představení studie se začaly ozývat hlasy místních obyvatel, kteří se zastavěním zelené plochy nesouhlasí.
Na první pohled totiž studie z dílny architekta Šimona Vojtíka působí rozporuplně. Na pozemku města by podle ní měla vyrůst základní umělecká škola a nanejvýš osmipodlažní domy s městskými byty. Zato na developerově pozemku má regulační plán povolit až desetipatrové budovy, k tomu navíc počítá i s patnáctipatrovým věžákem.
V očích některých místních obyvatel je to vstřícný krok směrem k developerům, kteří se na volných plochách už tak dost zatíženého sídliště snaží co nejvíc stavět. V okolí chystané stavby se tak začaly objevovat výzvy k licitování o budoucí podobě dosud travnaté plochy.
Zastavění travnaté plochy uprostřed sídliště je pro místní obyvatele citlivé téma.
Podle autora je ale urbanisticko-architektonická studie IPR jediným způsobem, jak zástavbu udržet v mezích příznivých pro současné i budoucí obyvatele.
„Kdyby ta studie nevznikla, tak se tam může postavit v podstatě cokoliv. Ty pozemky nejsou ničím omezené, může na nich být všechno, co odpovídá územnímu plánu,“ říká architekt Vojtík.
Před dvěma lety například radnice Prahy 13 v čele se starostou Davidem Vodrážkou (ODS) prosazovala projekt multifunkční haly, ze kterého ale, i kvůli odporu opozice a veřejnosti, nakonec sešlo.
„Do současného územního plánu z roku 1999 se tento prostor dostal jako zastavitelná plocha, a tím zůstal dodnes,“ vysvětluje architekt.
Společnost Metropark vlastní firma Amádeus Real, jediným akcionářem je Václav Klán.
Domy převyšující okolní zástavbu jsou tak podle něj vhodným způsobem, jak se vyhnout přeplnění prostoru. Z územního plánu totiž vyplývá objem možné zástavby. Developer se logicky bude snažit vytěžit ze svého pozemku maximální zisk, a vysoké domy namísto nízké, ale husté zástavby mají umožnit širší a vzdušnější prostor mezi jednotlivými stavbami.
Návrh patnáctipatrového věžáku potom vznikl přímo v konzultaci se samotným tvůrcem původního konceptu Jihozápadního města, dnes pětaosmdesátiletým architektem Ivem Obersteinem. Dominanta v podobě patnáctipatrové budovy podle Obersteina vhodně ohraničuje novou zástavbu.
Se zastavěním dvou hektarů plochy, která po desítky let zůstala prázdná, se přitom počítalo už při stavbě sídliště v osmdesátých letech. Záměr architekta Obersteina byl přitom jednoduchý, a to umístit co největší počet bytů do blízkosti jednotlivých stanic metra, aby obyvatelé nepotřebovali k pohybu auta ani autobusy.
Podvod na státní podnik
Developer Václav Klán na sebe zdaleka neupozornil pouze aktuální kauzou. Tříletou podmínku a finanční trest si Klán vysloužil obchodem z roku 2013. Státní podnik ČPP Transgas tehdy skoupil akcie firmy Nemo Sever od společnosti Amádeus Real (AR). Klán byl tehdy jediným členem představenstva Nemo Sever a majitelem AR. Podle obžaloby podnikatel státnímu podniku zamlčel, že má Nemo vůči AR finanční závazky.
Prvoinstanční soud původně vyčíslil škodu, kterou měl Klán způsobit státnímu podniku, na 85,8 milionu korun. Vrchní soud ale výši škody zredukoval na 19 milionů. Soud navíc zohlednil, že od pokusu o podvod uplynulo už více než sedm let.
Další známá kauza developera Klána se týká více než dvou hektarů lukrativních pozemků v blízkosti Pražského hradu. Smlouva u budoucím nákupu od Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) přinesla Klánovi soudní tahanice i trestní oznámení.
Dokument zaručuje firmě právo koupit si pozemky v Dejvicích do roku 2030 za cenu obvyklou, za SŽDC ho těsně před odchodem z funkce podepsal tehdejší generální ředitel Pavel Surý.
Podle vyčíslení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových má kvůli nevýhodné smlouvě stát přijít o stovky milionů korun, úřad proto podal trestní oznámení. Na obchod se poté zaměřili detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Správa železnic zároveň napadla platnost smlouvy u soudu, Obvodní soud pro Prahu 1 ale loni v srpnu rozhodl v Klánův prospěch.
