Článek
Do západorumunského Banátu jezdí každý rok šest až sedm tisíc českých turistů. Převážně mladí lidé objevují zdejší divokou přírodu, drsný život i tradice krajanů, kterých tu v sedmi vesnicích žije asi 1250. Letos ale turistů, na jejichž útratách závisí hospodaření mnoha místních rodin, zřejmě moc nepřijede, pokud vůbec nějací.
„Letos mělo přijet do Banátu patnáct školních expedic, vše se ale kvůli koronaviru muselo zrušit. Na jejich tržbách jsou závislí místní lidé, veškeré utracené peníze zůstávají ve vesnici,“ říká Seznam Zprávám podnikatel Štěpán Slaný, jenž spolu se svým kolegou Tibim Pospíšilem z banátské obce Eibenthal turisty do oblasti vozí (dalšími partnery projektu jsou Jan Duben a Lukáš Němec).
„Máme nyní 15 zaměstnanců, bohužel jsou doma, restaurace je zavřená,“ povzdechne si.
Kromě loni postavené restaurace pro 150 lidí nabízí dvojice i 30 až 40 lůžek, kde se převážně čeští návštěvníci mohou ubytovat. Čechů sem jezdí asi 99 procent, ale restaurace byla zamýšlená i pro rumunské výletníky, kterých začalo podle Slaného také pomalu přibývat.
Doly se zavřely, lidé žijí z turistiky
Na turistice nyní podle Pospíšila závisí asi 80 procent českých krajanů. Zaměstnanost se v oblasti ležící u srbských hranic v průběhu let hodně proměnila - hodně lidí dříve pracovalo v zemědělství a v dolech, ty ale po privatizaci zavřeli. „Zůstala jen turistika, která teď bude epidemií poznamenaná,“ obává se jeho český obchodní partner Slaný.
Med, džemy, sýry nebo pálenky, které místní vyrábějí, si teď nebude mít kdo koupit. Hodně lidí bude mít ekonomické problémy.
Hřbitov českých krajanů v Banátu.
Ve hvězdách je i osud tradičního banátského hudebního festivalu, na nějž každý rok přijíždějí stovky Čechů. V minulosti tam hrála například kapela Wohnout. Organizátoři sice akci plánují na konec srpna, zda už ale v tu dobu budou otevřené hranice a zda budou lidé ochotní cestovat, nikdo v tuto chvíli netuší. Více o festivalu i Banátu jako takovém najdete na stránkách www.visitbanat.com.
Rumunské úřady registrovaly ve čtvrtek okolo tři tisíc nakažených, 118 lidí už nemoci covid-19 podlehlo. Do Banátu se virus zřejmě ještě nedostal, omezení ale platí i zde: „Starší lidé teď nechodí do kostela ani do hospody, pohybují se jen kolem domu. Bojí se,“ popisuje Pospíšil situaci ve vesnici Eibenthal. Rumunské úřady narozdíl od těch českých svým občanům nenařizují nošení roušek, ty mají nosit jen nemocní nebo lidé s příznaky.
Právě Banát je z hlediska věkového složení obyvatelstva velmi rizikovou oblastí, mnozí mladí lidé odtud odešli a v komunitách roztroušených v kopcích žijí hlavně starší lidé.
„Zdravotní péče v Rumunsku je o nějakou tu úroveň níže než v České republice,“ připomíná Slaný, podle něhož krajané sledují zprávy v televizi a rozhlase a komunikují i s příbuznými v Česku. „Aby se ale zorganizoval dovoz ochranných prostředků, když pořádně nejsou ani v České republice, to je složité,“ přiznává.
Štěpán Slaný, organizátor festivalu Banát.
Výhodou je v této době naopak jistá izolovanost vesnic. Tu ještě prohloubila opatření rumunské vlády, která výrazně omezila volný pohyb obyvatel. Když si chtějí lidé z vesnic zajet nakoupit do vzdálenějšího města, potřebují potvrzení od policie.
Ti, co umírají v Itálii, by tady už byli dávno po smrti
Otázkou je, jak rychle by se zde úřady o výskytu koronaviru dozvěděly. Lidé tu často umírají stářím, mnozí ale také následkem nejrůznějších nehod, například při práci v lese. Když někdo starší zemře přirozenou smrtí, lékaři už příliš po diagnóze nepátrají. Jak říká Tibi Pospíšil: „Lidé, kteří dnes umírají v Itálii, by byli v Rumunsku už dávno po smrti. Zdravotní péče je taková, že by se tak vysokého věku prostě nedožili.“
Oba podnikatelé jen doufají, že hranice nezůstanou uzavřené příliš dlouho. „Potřebujeme, aby Evropa cestovala. Jestli se o prázdninách neotevřou hranice, musí jih Evropy ekonomicky umřít - vezměte si Chorvatsko, jih Itálie, Řecko. Nedokážu si představit, že by byly zavřené hranice a nikdo by nepřijel,“ glosuje situaci Slaný.
Panorama Eibenthalu.
Od rumunských úřadů mají sice slíbenou podporu ve výši asi 50 až 60 procent měsíčních platů zaměstnanců, jestli se jí ale dočkají, není vůbec jisté. Na léto tak mohou jen doufat, že přijedou alespoň nějací výletníci z Rumunska. Výhodou je, že mezi rumunskými Čechy panuje rodinná pospolitost, jež by měla lidi v nejtěžší ekonomické době podržet. „Někteří lidé ale asi vyrazí za prací do České republiky,“ odhaduje Slaný.
Na závěr rozhovoru nicméně přichází s pozitivní myšlenkou. Když celý svět zachvátila před 12 lety ekonomická krize, Banátu to paradoxně prospělo. Jako první totiž české firmy propouštěly lidi, kteří měli cizí občanství - mezi ně patřili také rumunští Češi. Mnozí z nich se poté vrátili domů a upadající oblast ekonomicky ožila. Podaří se z blížící se ekonomické krize vyjít i tentokrát?
