Potravinovým bankám dochází jídlo, hlad hrozí samoživitelkám i seniorům

Za necelých 40 dní, v sobotu 21. listopadu, má v tuzemských obchodních řetězcích proběhnout jedna z největších solidárních akcí v Česku – Sbírka potravin –, při níž lidé při svém nákupu v prodejně darují část nákupního košíku potravinové bance.

Sbírka je však v ohrožení. Jednak se neví, zda se kvůli pandemii nebudou omezovat počty lidí v obchodech, a jednak kvůli tomu, že je těžké pro ni sehnat dobrovolníky.

Pokud by akce, kterou pořádá Česká federace potravinových bank spolu se Svazem obchodního a cestovního ruchu ČR, nebyla, byla by to pro potravinové banky a následně jejich odběratele, kterými jsou obce, charity či poskytovatelé sociálních služeb, těžká rána. Loni dostali od potravinových bank pomoc v hodnotě 310 milionů korun.

Už nyní jim docházejí potraviny, a pokud by nepřišla pomoc včas, neměli by lidem v nouzi, kterých bylo loni 100 000 a letos se jich očekává až 120 000, co rozdávat. Hlad údajně hrozí nejvíce mladým rodinám, seniorům, samoživitelkám a dětem. Těch je zhruba třetina z celkového počtu potřebných, tedy 40 000. Právě pro ně chybějí konkrétní potraviny, například sunar, které se díky sbírce získávají.

„Všechny potravinové banky hlásí nárůst žádostí o pomoc. Minimálně o 15 procent, ale i o 20 až 30 procent. Nejhorší je situace ve středních Čechách a v Praze, kde je nárůst poptávky i dvojnásobný. Zásoby trvanlivých potravin přitom máme už jen na dva až tři týdny. Obávám se, že může i u nás nastat brzy situace, kdy lidé budou mít hlad,“ říká Veronika Láchová, ředitelka České federace potravinových bank, zástupkyně patnácti potravinových bank v celém Česku.

Potravinové banky získávají potraviny z různých zdrojů. Největší část dostávají od řetězců, které jim darují takové potraviny, u nichž hrozí, že jim brzy dojde trvanlivost – například maso, jogurty a obecně mléčné výrobky –, a je třeba je rozdat, aby se nemusely vyhodit. Jak se však zhoršuje epidemická situace a všichni šetří, díky racionalizaci zásobování se zmenšuje i podíl těchto potravin.

Bankám však chybí hlavně potraviny s dlouhodobou expirací, jako jsou konzervy, hotová jídla, těstoviny, rýže, či například paštiky. A právě ty získávaly nejčastěji právě z potravinových sbírek.

„Pokud sbírka kvůli omezování počtu lidí v obchodech nebude, nebudeme mít těm nejohroženějším skupinám lidí, jejichž počet roste od začátku krize, co dát,“ potvrzuje Blanka Vopařilová, ředitelka pardubické potravinové banky a zároveň šéfka oblastní charity Nové Hrady, která se stará zhruba o tisícovku klientů.

Podle ní je vedle nejistoty, zda sbírka vůbec bude, také těžké letos ji připravit. Zatímco loni touto dobou už bylo vše připravené a organizace, které si sbírají potraviny pro vlastní činnost, volaly, aby je potravinová banka nezapomněla do programu zařadit, dnes je situace opačná. Svou účast potvrdila jen polovina dobrovolníků – loni jich v celém Česku bylo potřeba kolem 4000.

„Organizace hlásí, že kvůli karanténám nebudou moci dodat potřebný počet dobrovolníků, a z podobných důvodů se odhlašují i vysokoškoláci, středoškoláci či například skauti, kteří v našem kraji vždy hodně pomáhali,“ vysvětluje Vopařilová.

Občas se podle ní přihlásí i noví dobrovolníci, ale protože nejsou pod žádnou organizací, nelze se spolehnout na to, že na poslední chvíli z různých důvodů svou pomoc neodřeknou. Nevýhodou je také to, že tito dobrovolníci nepatří pod žádnou organizaci, a lidé si je proto nespojí s konkrétní aktivitou v regionu, což často posiluje solidaritu v darování potravin.

„Kdo má se sbírkou zkušenosti, dokáže lidem vysvětlit, co konkrétně potřebují, například pleny pro děti, sunar či dětskou výživu, a lidé to obvykle ochotně koupí a darují,“ vysvětluje pozadí sbírek šéfka pardubické potravinové banky Vopařilová.

Obchodní řetězce s potravinovou sbírkou nadále počítají, avšak uvědomují si těžkou a nejistou situaci a připravují se na různé scénáře budoucího vývoje.

„Jaká bude epidemická situace ve druhé polovině listopadu, odhadnout bohužel nejde. Napříč obchodními řetězci ale panuje shoda, že uděláme maximum k realizaci tohoto projektu. Jsme dohodnuti na přísných bezpečnostních opatřeních, která budeme konzultovat i s paní hlavní hygieničkou, abychom zajistili maximální bezpečnost všech,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky (SOCR ČR) Tomáš Prouza.

Pokud by byl problém sehnat dobrovolníky, existuje podle Prouzy možnost uspořádat takzvanou statickou sbírku, kdy kupující odevzdají potraviny do připravených sběrných boxů a ty se postupně odvezou.

Statickou sbírku například už v první vlně koronavirové krize – celorepubliková sbírka potravin se už tehdy nekonala – uspořádalo Tesco, které takto vybralo 21 tun potravin a dalších 125 tun trvanlivých potravin darovalo bankám samo.

„Lidé se budou moci případně zapojit i online a koupit připravené balíčky, které my předáme potravinovým bankám. Online sbírka bude trvat déle než statická sbírka, plánujeme ji na týden,“ říká mluvčí Tesca Václav Koukolíček.

I kdyby však řetězce podle šéfa SOCR ČR nakonec kvůli pandemii nemohly sbírku uskutečnit, bankám pomohou samy. „Pokud bychom museli sbírku zrušit, mohu 100% garantovat, že obchodní řetězce nenechají potravinové banky a hlavně jejich klienty na holičkách,“ dodává Prouza.

Podle šéfky federace potravinových bank Láchové je taková pomoc od řetězců velmi cenná, avšak nelze z ní pokrýt celou potřebu trvanlivých potravin, kterou banky pro svou činnost potřebují. Doufá proto, že se sbírka nakonec uskuteční.