Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Snahy Číny zvrátit predikce populačního vývoje jsou čím dál naléhavější. Hrozba úbytku populace a netečnost společnosti vůči pobídkám k pořizování většího počtu dětí donutila čínskou vládu k dalšímu kroku – omezila ženám možnosti podstoupení potratů.
Už v roce 2018 Čína přijala přísná opatření v rámci prevence selektivních potratů. Zdravotní úřady začaly ve velkém vydávat varování, že umělé ukončení těhotenství je pro těla žen škodlivé a způsobuje neplodnost. Potraty jsou v Číně velkým tématem. Počty potratů kvůli pohlaví dítěte v zemi vzrostly po zavedení politiky jednoho dítěte - čínské páry svou jedinou šanci na pořízení potomka toužily proměnit v narození chlapce.
V pondělí Státní rada vydala nové pokyny, které dle ní mají za cíl zlepšit celkový přístup žen ke zdravotní péči před těhotenstvím. Vzhledem k dříve podniknutým krokům Pekingu je však zřejmé, že o zdraví na prvním místě nejde. Hlavním cílem sociální politiky Pekingu pro následujících deset let je zvrátit klesající porodnost v zemi.
Čína stále zůstává nejlidnatější zemí světa. Poslední sčítání lidu ale ukázalo, že byl populační růst v letech 2011 až 2020 nejpomalejší od 50. let minulého století a měl by zpomalovat i nadále. Plodnost za rok 2020 klesla z 1,6 narozeného dítěte na ženu v roce 2016 na 1,3.
Po letitých snahách růstu populace zamezit se tak Peking snaží o pravý opak. V červnu přišel s možností pro páry mít tři děti namísto dvou. Zavedl i nové politiky s cílem snížit finanční zátěže při výchově dětí. Poslední zavedená novinka zabraňující potratům však naznačuje, že kýžených výsledků v politice plánovaného rodičovství čínská strana zatím nedosahuje.
Podle vládních statistik provedli lékaři v Číně v letech 1971 až 2013 336 milionů potratů. Údaje Národní zdravotní komise ukazují, že mezi lety 2014 až 2018 docházelo v průměru k 9,7 milionu potratů ročně, což představuje nárůst o přibližně 51 % oproti průměru z let 2009 až 2013, a to i navzdory uvolnění politiky plánování rodiny.
Běžná praxe potratů motivovaných pohlavím dítěte navíc vytvořila obrovskou genderovou nerovnováhu – v Číně je o 35 milionů více mužů než žen. Snaha limitovat potraty tak probíhá už několik let. Například v provincii Ťiang-si musí ženy před podstoupením potratu získat souhlas tří lékařů.
Lidská reprodukce jako součást kvót
Po politickém fiasku Kulturní revoluce a Velkého skoku vpřed Čína v roce 1978 hledala způsoby, jakými co nejefektivněji snížit růst populace nejlidnatějšího národa světa, který se pomalu přibližoval jedné miliardě. Ústřední vláda v Pekingu schválila návrh, podle kterého měly úřady pro plánování rodin nabádat páry k jednomu, maximálně dvěma dětem.
Některé čínské provincie tak začaly experimentovat s opatřeními proti růstu populace, včetně poskytování potravinových dávek pro páry, které se zavázaly mít jen jednoho potomka. V roce 1980 38 milionů členů Komunistické strany dostalo limit jednoho dítěte příkazem a politika se pomalu rozšířila na celostátní úroveň, s výjimkou etnických menšin a vesnických rodin.
Přání čínské vlády se naplnilo a přirozený přírůstek začal klesat i za cenu narůstající infanticidy, zejména dívek, a milionů neregistrovaných dětí.
V roce 2000 se článek o antikoncepci stal součástí ústavy a povinností každého čínského občana. Během následujících let tak začal růst černý trh s novorozenci – 80 procent všech obchodovaných dětí byly dívky. Přibývalo také potratů a nelegálního testování krve plodů kvůli DNA.
O pět let později už bylo jasné, že je třeba přibrzdit. Čína slíbila změny, stále se však objevovaly zprávy o nucených sterilizacích a potratech. V roce 2014 už mohli mít druhé dítě například ti rodiče, z nichž je jeden jedináček. Obdobné výjimky však přestaly stačit.
V roce 2020 už čínští statistici bili na poplach. Desítky let přetrvávající snaha plánovat Číňanům rodinný život a snižovat populaci vedla k prudkému poklesu porodnosti.
Nad nejlidnatější zemí světa se začala snášet reálná hrozba demografické, ekonomické a politické krize. Pokles porodnosti spolu s prodloužením délky života by znamenal, že množství stárnoucí populace nebudou mít lidé v produktivním věku šanci vyvažovat.
Číňané však pobídky Pekingu k pořízení třetího dítěte s příliš velkým nadšením nepřivítali. Podle online průzkumu prováděného krátce po oznámení změny 90 procent respondentů uvedlo, že o třech dětech ani neuvažují. Státní tisková agentura Sin-chua oslovila 31 000 lidí a zjistila, že „připraveno“ mít třetí dítě je pouze 1443 z nich. Další ratolest je „na pořadu dne“ jen u 213 respondentů. Výsledky hlasování z internetu zmizely nedlouho poté, co byly zveřejněny.
Za poklesem plánů na další dítě stojí v Číně celý balíček faktorů. Jednak je to postupná proměna genderových rolí ve společnosti, ohrožení kariérních vyhlídek jako je diskriminace mladých bezdětných žen nebo nedostatečná podpora pracujících matek.
