Článek
„Lékaři čekali, až plod zemře. Plod zemřel, pacientka zemřela. Septický šok.“
Věty, které pobouřily část polské veřejnosti, napsala v sobotu na Twitteru právnička Jolanta Budzowská. Informovala tak o tragické smrti třicetileté Izabely z obce Pština, která byla ve 22. týdnu těhotenství.
Budzowská se zabývá pochybeními ve zdravotnictví. Na sociálních sítích bez dalších podrobností uvedla, že u těhotné ženy došlo ke ztrátě plodové vody. Podle svých slov strávila pátek z titulu právní zástupkyně pozůstalých výpovědí na státním zastupitelství. Smrt ženy považuje za následek rozhodnutí polského ústavního soudu z loňského října.
Pravidla se zpřísnila letos v lednu
Nález soudu, který je účinný od letošního ledna, upravil už tak přísná pravidla umělého přerušení těhotenství v Polsku. Věc k soudu poslala skupina poslanců vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS).
Do té doby v Polsku platil tzv. potratový kompromis z 90. let, který byl na evropské poměry přísný.
O věci rozhodoval ústavní soud, jehož nezávislost je dlouhodobě zpochybňována. Instituci k obrazu svému personálně přeobsadila strana PiS. Podle nálezu soudu má každý člověk právo na život a jeho ochranu už od početí. Nově jsou tedy interrupce možné jen v případě ohrožení života matky, znásilnění a incestu.
Umělé přerušení těhotenství není možné ani v případě, že plod nemá šanci po porodu přežít.
Tragédie v Pštině
Podrobnosti o tragickém případu se na veřejnost dostaly až po několika dnech.
V pondělí odpoledne jej zveřejnila na Instagramu v prohlášení rodiny právní kancelář BFP. K neštěstí došlo 22. září ve městě Pština ve Slezsku.
Třicetiletá Izabela tehdy kvůli ztrátě plodové vody dorazila do nemocnice. Při vstupním vyšetření se ztráta potvrdila. Potvrdilo se i diagnostikované poškození plodu.
Během hospitalizace plod odumřel. Po necelých 24 hodinách pobytu v nemocnici zemřela také pacientka. Příčinou byl septický šok.
Žena během hospitalizace rodině ve zprávách psala, že se lékaři rozhodli vyčkávat. „Nepřikročili k vyprázdnění dutiny dělohy až do doby smrti plodu, což si žena spojovala s platnými předpisy omezujícími možnost legální interrupce,“ uvádí právní kancelář.
Gyneckologicko-porodnické oddělení nemocnice v Pštině.
Věcí se teď zabývá prokuratura v Katovicích, což regionálnímu portálu Pless.pl potvrdil státní zástupce Ireneusz Kunert, který má na starost případy lékařských pochybení.
Prokurátor teď analyzuje důkazní materiál. Žena byla vdaná a měla dceru.
Pštinská nemocnice se k věci dosud nevyjádřila.
Pobouření na sociálních sítích
Konkrétnější informace se objevily až v pondělí odpoledne, do té doby přinášely střípky tragického příběhu organizace spojené se ženským hnutím.
„Plod neměl šanci přežít, ale čekalo se, až zemře. Společně s plodem zemřela i matka,“ napsal bez dalších podrobností na Facebooku Svaz pro ženské záležitosti a plánování rodiny.
Organizace Antifašistická koalice (AK) v pondělí dopoledne o ženě na sociálních sítích informovala jako o Izabele, která se dostala do nemocnice kvůli komplikacím. „Lékaři čekali a dívali se, až srdce plodu přestane bít. (…) Zemřela proto, že byla těhotná. Za smrt můžou polské protipotratové zákony,“ uvedla AK bez dalších podrobností.
Hnutí za práva žen kvůli případu Izabely vyzývají k protestům po celé zemi pod názvem „Už ani o jednu víc“.
Ve zhruba desítce polských měst se proto v pondělí večer rozsvítí za ženu svíčky. Největší shromáždění se svolává před varšavské sídlo ústavního soudu.
Jinak věc vidí ultrakonzervativní právnický institut Ordo Iuris, který katolická církev považuje za sektu. Náboženští fundamentalisté dlouhodobě bojují za úplný zákaz potratů, proti sexuální výchově na školách, umělému oplodnění či sexuálním menšinám.
Předseda institutu Jerzy Kwaśniewski napsal, že za smrt ženy nemohou zákony, ale chyba konkrétního lékaře. „Není to následek obrany života dítěte,“ tvrdí Kwaśniewski.
Vlna černých protestů
Proti nálezu soudu loni na podzim protestovaly v rámci takzvaných černých protestů statisíce lidí. Konzervativní vláda nakonec demonstrace a prudký pokles preferencí ustála i díky strategii vyčkávání a nepublikování nálezu ve Sbírce zákonů. Publikaci zdržel kabinet o několik měsíců, a změny jsou tak účinné až od konce letošního ledna.
Podle organizace Abortion Without Borders (AWB), která pomáhá ženám s přístupem k bezpečné interrupci, vyhledalo od nálezu ústavního soudu pomoc na zahraničních klinikách více než tisíc Polek ve druhém trimestru. Desítky tisíc žen se pak podle organizace musely uchýlit k ilegální variantě interrupce přímo v Polsku. Celkově jde podle AWB o 34 tisíc žen.
