Článek
Newyorský soud projednává žalobu potomků příslušníků namibijských kmenů Herero a Nama. Žalují Německo.
Jeho vojáci měli mezi lety 1904 a 1908, kdy Namibie byla součástí německé koloniální říše, vyvraždit na sto tisíc lidí ze dvou zmíněných kmenů.
Loni Německo oznámilo přípravu omluvné rezoluce. Namibii se měl omluvit sám prezident Joachim Gauck. Potomkům lidu Herero a Nama se ale nelíbí, že byli z namibijsko-německých jednání vyloučeni, proto zamířili k americkému soudu. Dalším problémem je vyplacení odškodného, ke kterému se Německo nemá.
Případ je nanejvýš citlivý. Německo se dlouho zdráhalo koloniální krutost označit za genocidu a žalobci se zlobí, že obětem holocaustu Německo odškodné zaplatilo.
Úklid před vlastním prahem
O masakrech z dob kolonialismu se v Německu začalo znovu diskutovat loni v létě, kdy Spolkový sněm označil masakr Arménů Osmanskou říší během první světové války za genocidu. Řada kritiků tehdy poukazovala na to, že by se Německo mělo nejprve podobně vyrovnat s vlastní historií.
Kmeny Herero a Nama se proti vládě tehdejší Německé jihozápadní Afriky vzbouřily na začátku 20. století, armáda jejich povstání krvavě potlačila. Část vzbouřenců vojáci zahnali do pouště, kde zemřeli hlady, velké množství jich skončilo i v koncentračních táborech. Podle odhadů přežilo asi 20 000 z původních 80 000 Hererů a polovina z 30 000 příslušníků kmene Nama.
