Hlavní obsah

Biolog Flegr: Postupné rozvolňování přinese Česku další vlny a lockdowny

Foto: ČTK

Jaroslav Flegr.

Evoluční biolog Jaroslav Flegr, který je kromě jiného členem expertního poradenského panelu, iniciativy Sníh, v sobotu uvedl, že se obává nepoučitelnosti českých politiků. Mohla by podle něj vést k další vlnám a lockdownům.

Článek

Podle Flegra není s podivem, že nyní poměrně rychle klesají počty nemocných, nakažených i umírajících. „Máme pořád docela slušný lockdown a navíc nám hraje do karet postupné oteplování a zvyšování intenzity a délky slunečního svitu. Bylo by hodně špatné a hodně divné, kdyby se za těchto podmínek počty nakažených nesnižovaly,“ uvedl Flegr v komentáři na sociální síti. „Jenže teď by měly nastoupit rozvolňovací balíčky. Zatím vypadají nezvykle rozumně. Jen samozřejmě hrozí, že do nich zase někdo, nebudu Babiše s Havlíčkem jmenovat, neodborně zasáhne, aby vyhověl přání lobbistů a volebních stratégů. To může být velký problém, ale ještě větší problém se ukrývá někde jinde.“

Flegr vyjadřuje obavy, že po druhém balíčku, který by měl podle ministra průmyslu obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) přijít 3. května, a jeho obsahem má být otevření obchodů a části služeb, se pokles zastaví. Pokud se Česko dostane k balíčku třetímu, který má otevřít zbytek služeb, začnou podle Flegra počty nakažených naopak opět stoupat. „Takže na další balíčky vůbec nedojde. Jestliže se fakt chceme vrátit do normálu, máme tři možnosti. Buď můžeme nyní zatnout na dalších sedm týdnů zuby, nerozvolňovat a nechat současným tempem počty nakažených ‚vyklesat‘ někam k nule. To by bylo nejlacinější a zemřelo by při tom nejméně lidí. Při současné nedůvěře občanů ve vládu a její opatření je však tato alternativa asi neprůchodná,“ uvažuje Flegr.

Druhou možností je podle něj postupně rozvolňovat, „ale zároveň nahrazovat rušená opatření nějakými jinými. Například všechny školy by se mohly otevřít prakticky hned, kdyby byli žáci a studenti každé pondělí otestováni PCR testem ze slin. A nejspíš by stačilo i každé druhé pondělí. Podobně bychom mohli na volných prostranstvích zrušit roušky, ale zároveň začít testovat zaměstnance místo antigenními testy PCR testy. Nakoupené antigenní testy by se měly používat jen pro účely, k nimž jsou určeny – tedy například před vstupem do kadeřnictví či do fitka. Vyžadovat v této situaci až 2 dny staré potvrzení o absolvování antigenního testu je prvotřídní ukázka hlouposti nebo nepochopení fungování antigenních testů – na jejich negativní výsledek se lze spolehnout 2-3 hodiny a test by měl být vždy prováděn přímo v místě potřeby.“

Flegr míní, že postupné nahrazování nefunkčních opatření funkčními a méně bolestivými je nejreálnější a asi i nejlepší. „Ačkoli ministr zdravotnictví říká opak, potřebné kapacity pro PCR testování můžeme mít do 14 dnů a náklady na PCR testování by byly nižší, než jsou v současnosti na testy antigenní – stačí je dělat mnohem méně často a je možné testovat vzorky třeba celé třídy najednou. Jen by to vyžadovalo vyjmout preventivní PCR testy ze seznamu zdravotních úkonů, jako si to v tichosti prosadili dovozci antigenních testů, a zlomit tak monopol zavedených diagnostických pracovišť, jejichž kapacity opravdu na preventivní PCR testování nedostačují. A ukončit zvrhlou diskriminaci PCR testů – tedy začít proplácet PCR testy jako testy antigenní. Bohatě by to stačilo ve stejné výši, v jaké se dnes zdravotními pojišťovnami proplácí testy antigenní. Náklady na oba testy jsou totiž stejné, a časem budou PCR testy dokonce podstatně levnější,“ tvrdí vědec.

Nahrazování nefunkčních opatření funkčními a méně bolestivými sice označil Flegr za nejlepší a vcelku reálné, přesto je nakonec skeptický. „My téměř jistě zvolíme třetí možnost,“ míní. „Budeme postupně rozvolňovat, dokud nezačnou počty nakažených a hospitalizovaných zase stoupat. Necháme opět zaplnit jednotky intenzivní péče a pak zděšeně šlápneme na brzdu – zavedeme nový locdown. A takhle se budeme bavit až do doby, než se nám podaří proočkovat dostatečné procento populace. Nerad to říkám, ale vzhledem k tomu, že v dobře proočkovaných zemích budou vznikat mutanti rezistentní vůči současným vakcínám, tak to může trvat klidně i další rok. Ale nám se to tak asi líbí – jinak bychom si přeci vybrali jedno z těch prvních dvou řešení.“

Jak Seznam Zprávy podrobně informovaly, vláda ve čtvrtek rozhodla, jak bude pokračovat rozvolňování protiepidemických opatření. Místo stupňů systému PES bude postupovat ve vlnách a řídit se „balíčky“. Zbytek obchodů, trhů a vybrané služby, podobně jako muzea a památky, vláda za pokračující příznivé epidemické situace otevře 3. května.

Ministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že vláda bude otevírat obchody a služby postupně na základě počtu nakažených na 100 000 obyvatel. Nutné bude dosáhnout nejvýše stovky infikovaných na 100 000 obyvatel. Pravidla, za kterých bude od dalšího týdne rozvolnění možné, bude kabinet upřesňovat v pondělí. Ve čtvrtek je poté potvrdí.

„Filozofie stávajícího systému návratu do normálního života by měla být především řízena stavem epidemie, jak moc nás virus v populaci zatěžuje. A podle toho budeme otevírat jednotlivé balíčky,“ přiblížil ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).

Zásadní datum je nyní 3. května. Právě tehdy se má podle aktuálního harmonogramu otevřít Balíček 2 a společně s ním zbytek obchodů, trhů nebo vybrané služby péče o tělo. Pro ně bude platit výjimka.

„Tyto služby nebudou ve vztahu k incidenci, čili je toho 3. května uvolníme v každém případě. Jsou na rozmezí zdravotních a kosmetických služeb, ale vnímáme je jako nezbytně nutné – jedná se o pedikúru, masáže zdravotního charakteru, kadeřnictví a podobné typy služeb. Podmínkou ovšem bude prokázání se testem, buď PCR, nebo antigenním,“ upřesnil Havlíček.

Doporučované