Postoj k AstraZenece má být jednotný. Unijní státy jdou zatím vlastní cestou

Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidesová po virtuální konferenci ministrů zdravotnictví jednotlivých členských států uvedla, že společná evropská politika je vzhledem k ochabující důvěře veřejnosti vůči vakcíně AstraZeneca zásadní.

„Bezpečnost našich vakcín byla v rámci naší strategie vakcín EU vždy prvořadá. Dnešní hodnocení ukazuje, že náš farmakovigilanční výbor funguje: podezření na nežádoucí účinky jsou ohlášena rychle, informace se sdílejí a naši odborníci jsou ve spojení, aby vyhodnocovali všechny dostupné důkazy,“ uvedla. Rozhodnutí by podle ní mělo stát především na vědeckých závěrech Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a neustálém hodnocení přínosů a rizik.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) včera potvrdila, že výskyt krevních sraženin může být velmi vzácným vedlejším účinkem očkovací vakcíny od firmy AstraZeneca. Její šéfka Emer Cookeová nicméně zdůraznila, že látka britsko-švédské společnosti je velmi efektivní a její přínos v boji proti nemoci covid-19 stále převyšuje možná rizika.

„Možným vysvětlením těchto vzácných vedlejších účinků je imunitní reakce na očkování,“ prohlásila ve středu Cookeová. Doplnila, že riziko úmrtí spojené s krevními sraženinami je stále mnohonásobně nižší než riziko úmrtí na covid-19, proti němuž vakcína velmi účinně chrání.

To, že možná spojitost mezi krevními sraženinami a vakcínou AstraZeneca existuje, potvrdila i Světová zdravotnická organizace (WHO). Odborníci uvedli, že podle současných dat je souvislost s trombózami pravděpodobná, ale nepotvrzená. Bude podle nich nutné provést další studie, které se zaměří na možnou spojitost mezi očkováním a případnými riziky.

Přestože EMA na použití AstraZenecy trvá, zdůraznila, že rozhodnutí, jak s vakcínou naložit, ponechá na jednotlivých státech. Při včerejší videokonferenci jednotlivých ministrů zdravotnictví členských států nicméně k jednotné shodě nedošlo. Více než polovina členských států se rozhodla na vakcínu uvalit určité restrikce.

Pro jednotnou politiku se vyslovilo například aktuálně Unii předsedající Portugalsko. Tamní ministryně zdravotnictví Marta Temidová uvedla, že státy by měly naslouchat především vědcům. „Jde o technické rozhodnutí, ne politické. Musíme se dále řídit nejlepšími vědeckými informacemi, které EMA dodává. Nesmíme zapomenout na to, že rozhodnutí jednotlivců má vliv na všechny,“ uvedla.

K jednotnému postoji na úrovni EU vyzval i nově jmenovaný český ministr zdravotnictví Petr Arenberger. Výhody vakcíny převládající nad riziky zdůraznil i český Státní úřad pro kontrolu léčiv.

„Onemocnění covid-19 je spojeno s rizikem hospitalizace a úmrtí. Hlášený nežádoucí účinek vzniku krevních sraženin spolu se sníženým počtem krevních destiček je velmi vzácný a celkové přínosy vakcíny pro veřejné zdraví při prevenci onemocnění covid-19 stále převažují nad riziky nežádoucích účinků,“ píše se na jeho webu.

Naopak omezení vakcinace lidí do 60 let doporučilo Španělsko. Podobně postupovali také italští zdravotní experti. Šéf expertního výboru italské vlády Franco Locatelli ale zdůraznil, že přínos vakcíny AstraZeneca převyšuje možná rizika. „Toto není pohřeb ani eutanazie vakcíny AstraZeneca. Je to účinná vakcína,“ prohlásil Locatelli. „Z 600 000 lidí s dvěma dávkami AstraZenecy nikdo neměl trombotickou příhodu,“ řekl šéf italské lékové agentury (AIFA) Nicola Magrini.

Doporučení vydala i Velká Británie. Vakcína AstraZeneca by neměla být podávána lidem mladším 30 let. Tamní úřady ale zdůraznily, že doporučení se týká situací, kdy si lidé mohou potenciální vakcínu vybrat. Belgie zase nejméně na čtyři týdny přeruší očkování touto vakcínou u lidí mladších 56 let. „Půjdeme příští čtyři týdny touto cestou a pak to znovu posoudíme,“ řekl ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke. Očkování lidí do 60 let věku se rozhodlo pozastavit i Estonsko. Pozastavit očkování AstraZenecou úplně se rozhodlo Dánsko a Norsko, které není členskou zemí EU.

Cookeová uvádí, že problémy se podle ní vyskytují zvláště u žen mladších 60 let, není však průkazné, zda je tato skupina vzhledem k vakcíně rizikovější. „Specifické rizikové faktory, jako je věk, pohlaví nebo předchozí výskyt krevních sraženin, nebyly potvrzeny,“ řekla šéfka unijní agentury. Dodala také, že u většiny lidí se příznaky projeví do dvou týdnů po očkování.

Experti WHO poukazují na to, že případy tvorby krevních sraženin jsou mezi 200 miliony lidí, kteří na celém světě vakcínu AstraZeneca dostali, velmi vzácné. Od začátku pandemie přitom s covidem-19 zemřelo už 2,8 milionu lidí.

Společnost AstraZeneca v prohlášení uvedla, že Velká Británie i Evropská unie požadují, aby na baleních vakcín bylo připsáno varování před „extrémně vzácnými vedlejšími účinky“. „Obě tato posouzení ujišťují, že vakcíny stále zprostředkovávají vysokou ochranu proti všem vážným aspektům infekce covid-19, a tyto benefity převažují nad možnými riziky,“ informuje společnost.