Článek
„Když byla před týdnem velká voda na Moravě, tak jsem to sledovala v televizi a ty vyplavené lidi jsem moc litovala. Nikdy by mě nenapadlo, že o týden později budu v jejich kůži,“ říká Libuše Fidlerová z východočeského Míčova na Chrudimsku. Jejím domem se prohnala nejsilnější vlna vody a bahna, které zničilo téměř vše, co uvnitř chalupy i před ní bylo.
Spolu se svojí sestrou a rodiči, kterým je přes 80 let, o nedělním poledni zažili doslova chvíle hrůzy, když se z protějšího svahu po zahradách sousedů začala do domu valit voda. Když paní Fidlerová začne nedělní události popisovat, nevydrží to a rozpláče se. Velká voda jí totiž nezničila jen veškerý majetek, ale přinesla s sebou i desítky minut strachu o život.
Podívejte se, jak v Míčově uklízejí škody po bleskové povodni:
„Připadalo mi to jako celá věčnost. Hasiči tady asi byli rychle, ale v tu chvíli jsme měli pocit, že to trvá hrozně dlouho,“ popisuje své pocity při čekání na evakuaci. Situaci komplikoval věk jejích rodičů, zejména otec se hůř pohybuje, a nebyl proto schopen utéct do bezpečí.
„Kuchyně a chodba už byly plné vody, tak jsme se ukryli v ložnici, která je o něco výš, a tam jsme se zavřeli. Dveře naštěstí vodu trochu zadržely, ale ona se začala valit oknem. Rodiče seděli na posteli, kam se voda naštěstí nedostala, a my jsme bouchaly do oken, aby si nás sousedé všimli,“ popisuje starší žena, která se do domku po prarodičích nastěhovala po odchodu do důchodu.
Nakonec je oknem evakuovali hasiči. „Ta postel nám zachránila život,“ sedí na posteli, na které rodina čekala na záchranu. V domě žila se třemi kočkami, dvěma se před povodní povedlo ukrýt na půdě, třetí se ještě neobjevila. „Snad se vrátí. Kočky dnes přišly na krmení, ale pak se rychle ukryly zase na půdu. Jsou stejně vyděšené jako my lidé.“
Rychlost, s jakou povodeň přišla, dokládá paní Fidlerová v kuchyni, kde pro rodiče a sestru vařila nedělní oběd. Už se chystala servírovat, ale kolem domu a do něj se začala valit voda. „Vidíte, je to tady tak, jak jsme to nechali,“ říká a otevírá troubu, ve které má hotovou pečeni. Místo ve vlastní šťávě však maso plave v bahnité vodě.
Noc na pondělí strávila u rodičů, kteří mají byt v Pardubicích. Kdy se vrátí do své chaloupky, neví. „Dům jsem pojištěný měla, ale bohužel jsem si neudělala pojistku na vybavení, které jsem měla nové. Nedávno jsem si domek zařizovala,“ povzdechne si. Ona i její sestra s povodní přišly i o auta, která měly zaparkovaná nedaleko domu. Proud vody byl tak silný, že je otočil a opřel o nedaleký mostek.
S úklidem paní Fidlerové ještě v neděli odpoledne přijela pomoct dcera s manželem a jeho švagrem. „Bydlíme 100 kilometrů odsud a mamka včera v poledne volala, že se žene velká voda, že jim teče voda okny, že se bojí o život a hasiči pořád nejedou. Bylo to dramatické, v tu chvíli nemáte jak pomoct,“ popisuje dcera Monika Jiránková.
Mezi prvními, kteří v Míčově pomáhali, byli dobrovolní hasiči ze Žďárce u Seče. Zásah zaznamenali na video:
S manželem si ale ještě v neděli zajistili v práci týdenní volno, hlídání pro děti a vyrazili do Míčova uklízet. „Mamka se z toho ještě musí vybrečet, ale ono to bude dobré. Musí být,“ říká s úsměvem, když vymetá bahno a kůru stromů od zdi domu, kde před povodní ležel velký trám, na kterém bylo vyskládané dřevo na otop. Voda měla takovou sílu, že trám posunula skoro dva metry do zahrady.
Povodeň, která se Míčovem prohnala, byla jen dešťová voda, která se valila z okolních polí. Žádná řeka, která by se rozvodnila, v obci není. Ještě v pondělí i hrozilo, že se protrhne hráz rybníka nad obcí. „Jezdíme ji pravidelně kontrolovat a jsme i v kontaktu s majitelem rybníka, kdyby něco,“ říká starosta Milan Šimon.
„Rybník tam postavili kdysi ‚jezedáci‘. Nebyl úplně plný, takže si myslím, že i dost vody zadržel, naštěstí,“ říká jeden ze sousedů paní Fidlerové, který přišel povzbudit úklidovou četu. Spolu s dalším starším sousedem se snaží vzpomenout, jestli obcí někdy taková povodeň přišla. „Nějaké povodně tady byly, ale to byly spíš zatopené sklepy nebo zahrady. Tohle si ale nepamatuji.“
Situace byla úplně nová i pro starostu a jeho zástupkyni. „Všechno se to seběhlo dost rychle. Hned ale začali výborně fungovat hasiči a policisté, kteří pomohli s evakuací lidí a hlídáním jejich domů a také odkláněli dopravu. Volali mi také starostové z okolních obcí a nabízeli pomoc,“ popisuje místostarostka Sylva Bořková. V noci z neděle na pondělí prý spala jen asi 20 minut. „Pořád jsem se dívala na oblohu.“
