Článek
Replika pece stojí pod jednoduchým přístřeškem v údolí Cihlářského potoka od roku 2016. Pracovníci havlíčkobrodského Muzea Vysočiny ji dokázali postavit z lokálních přírodních materiálů a utavit v ní sklovinu, také z lokálních materiálů. V dalších letech chtějí archeologové sledovat to, jak se pec z kamene a jílu bude postupně rozpadat.
Sklář František Novák, který se na tavbě podílel, se ale s jejím zánikem smířit nechce a sobotní tavbu za poslední nepovažuje. Podle něj jde o unikát, který přitáhl nadšence ochotné tam pracovat.
Ani ředitel muzea Michal Kamp další tavbu nevyloučil, v případě, že se o pec postarají dobrovolníci. Muzeum na to podle něj už nemá síly. „Ta pec se nezbourá. Buď bude živená samotnými skláři, nebo bude probíhat archeologický experiment přirozeného rozpadu,“ řekl.
Novák se ve své huti v Dobroníně na Jihlavsku přes 20 let zabývá výrobou replik historického skla. Práce u obdoby středověké pece je podle něj ale něco jiného. „Byla to veliká výzva, šel jsem do toho okamžitě. Je to pátý ročník, pokaždé je to jiné. Asi jako když vás postaví do jiné kuchyně s jinými ingrediencemi,“ popsal. U pece byl tentokrát od pátku. Dívat se pod ruce sklářů chodily během soboty přes louku rozmáčenou deštěm desítky lidí.
Podle Kampa může být pec turistickou atrakcí, byť vyhaslá. Sledování rozpadu repliky středověké sklářské pece podle něj může archeologům poskytnout porovnání při určování obdobných historických nálezů. Travnatý pozemek s pecí má muzeum na pět let pronajatý od města. Teď s ním bude jednat o dalším postupu.
První experiment s funkční replikou sklářské pece v Česku zkoušeli počátkem 90. let v Krušných horách. Havlíčkobrodské muzeum uskutečnilo druhou takovou rekonstrukci. K experimentu přistoupilo i proto, že Vysočina byla a je významnou sklářskou oblastí, dochovaly se ale až novodobější pece.
Výhledově by podle ředitele mohlo muzeum vyzkoušet postupem obvyklým ve středověku i tavbu železa. „To také patří k okresu, hlavně na Ranecku, kde byly tavné pece,“ řekl. Šlo by podle něj ale o jednodušší konstrukci, která by posloužila jen jednou.
