Článek
Členské státy EU se tak do dubna příštího roku musí rozhodnout, který ze stávajících dvou časů si ponechají. Odborníci se obecně shodují na tom, že je pro nás vhodnější zachování středoevropského (SEČ), tedy zimního času.
„Zcela bez diskuze veškeré studie ukazují, že správně je ten přirozený, středoevropský čas. Občas se mu mylně říká zimní. Nejvhodnější je z toho důvodu, že pro nastartování lidského organismu je důležité ranní sluneční světlo,“ říká astronom Jiří Dušek.
Problém je tedy v tom, že kdybychom si nechali letní čas i přes zimu, rozednívalo by se až okolo deváté hodiny. Lidé by tak vstávali za tmy a v šeru chodili do škol a do práce. Zimní čas v létě by naopak podle odborníků problém nebyl. „V létě i tak vstáváme za denního světla,“ vysvětluje Dušek. Během nejdelších letních dnů by se tak rozednívalo před čtvrtou hodinou.
Grafika východů slunce v létě a v zimě při použití letního a zimního času.
„Středoevropský čas je pro Českou republiku také naprosto ideální, protože tudy prochází 15. poledník a na něj je to vázáno. Česko má tak spolu s Polskem a Rakouskem nejvhodnější polohu pro užívání tohoto času,“ říká astronom.
A nesouhlasí tak s výsledky průzkumu agentury Ipsos, jež na základě údajů, které nasbírala od 525 respondentů letos v říjnu, zveřejnila, že by 65 procent dotázaných preferovalo zachování letního času. Dotazovaní si myslí, že by bylo výhodnější mít víc světla v odpoledních hodinách. Chtěli by ho využít například k volnočasovým aktivitám po práci. Mimochodem v tom šetření se vyslovilo šest lidí z deseti, že jim střídání zimního a letního času vadí.
„Považuji to za subjektivní dojem respondentů. Vědecké studie prokazují, že kdyby se pobyt ve tmě prodloužil, vedl by k významné nespavosti a narušení metabolismu. K tomu patří například zvýšené riziko obezity a ukazuje se, že možná i nádorová onemocnění,“ tvrdí Dušek.
Volba, jaký čas budou země EU používat, je na každé z nich. Pokud čas nebude sjednocený ve všech zemích, povede to například ke zvýšeným nákladům a komplikacím v jednotném trhu.
Poprvé se střídání času zavedlo během první světové války, v roce 1916. Podruhé pak v roce 1979 kvůli úspoře energie. Střídáním času se ale ročně ušetří zhruba pět setin energie, což je asi 36 000 mWh. To odpovídá hodnotě asi 50 milionů korun.
