Článek
Jednou z možností, jak v současné době uplatnit výhody lázeňské péče, která je těžce zasažená koronavirovou krizí, jsou speciální pobyty pro klienty po prodělaném onemocnění covid. Jde současně o šanci pro lázeňská zařízení, jak se alespoň částečně „zahojit“ z krize, kvůli které největší lázeňské skupiny u nás vypočítávají ztráty za poslední rok na stovky milionů korun.
„24. února nás čeká první setkání s ministrem Blatným. Doufáme, že se nám podaří pana ministra přesvědčit. Chtěli bychom, aby Ministerstvo zdravotnictví upravilo indikační seznam, který popisuje, které nemoci se léčí v lázních, a zařadilo do něj i ten postcovidový syndrom,“ říká pro Seznam Zprávy Martin Plachý, viceprezident Svazu léčebných lázní a spolumajitel lázeňské skupiny Royal Spa.
Royal Spa
Léčebné lázně Luhačovice-Sanatorium Miramare.
Lázeňské sanatorium Royal Mariánské Lázně.
Sirnaté lázně Ostrožská Nová Ves.
Lázně Velké Losiny.
Skupina disponuje zhruba 1000 lůžky, v Lázních Velké Losiny vlastní a provozuje Termální park Velké Losiny, který ročně navštíví téměř čtvrt milionu návštěvníků.
Skupinu vlastní rodiny Zemkových a Plachých.
Obrat v roce 2019: zhruba 500 mil. Kč.
Očekávaná ztráta za rok pandemie: 100 až 150 mil. Kč.
Právě jejich skupina škody způsobené pandemií koronaviru stále sčítá, předběžně mluví o částce 100 až 150 milionů korun. Skupina měla v roce 2019 obrat bezmála půl miliardy.
Podobně mluví generální ředitel společnosti Lázně Františkovy Lázně František Ciglanský. Jejich ztráty přesahují 70 milionů korun, což je asi třetina posledního obratu. Péči o postcovidové pacienty berou lázně jako možnou záchranu v době, kdy to na rozvolnění opatření nevypadá, a zařízení tak mají pouze vysoké náklady na udržení provozuschopnosti.
Lázně Františkovy Lázně
Patří s 1200 lůžky k největším poskytovatelům lázeňské péče v Česku.
Poskytují pobyty na léčení nemocí srdce, pohybového ústrojí, gynekologických nemocí včetně neplodnosti a následné onkologické péče.
Obsazenost se momentálně pohybuje mezi 15 až 20 procenty poté, co kvůli pandemii lázně zcela přišly o početnou německou klientelu. Ta každoročně obvykle tvoří 40 procent ubytovaných hostů.
Očekávané ztráty za poslední rok: 72 mil. Kč.
Tržby za poslední rok před pandemií: 220 mil. Kč.
„Lázně trpí. My na jednu stranu musíme držet personální kapacity, které nám předepisuje Ministerstvo zdravotnictví. Když je pustíme, ztratíme kredit a nemůžeme se ucházet o smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Musíme tedy držet veškerý personál a nemáme klienty. Říkáme, že by bylo fér, kdyby se na nás dostalo,“ říká šéf skupiny Royal Spa patřící rodinám Zemkových a Plachých.
Martin Plachý mluví o více než milionu lidí, kteří v tuzemsku prodělali onemocnění covid a mají různé problémy s dýcháním či nervovým aparátem. Právě ti by podle něj mohli na následnou rehabilitaci do lázní.
„V tuto chvíli to tak není. Od chvíle, kdy pan ministr usedl do křesla, jsme čekali na nějakou odezvu. Netroufám si mluvit o nadějích, naděje umírá jako poslední,“ komentuje situaci šéf lázeňské skupiny, která provozuje lázeňské domy v Luhačovicích, Mariánských Lázních, Ostrožské Nové Vsi a Velkých Losinách.
„Nabízí se to. Není to jen o tom, že pošlete někoho do nemocnice. Na problémy s dýcháním tu lázně jsou po staletí,“ dodává pro SZ Byznys Plachý.
Jinde v Evropě to jde
Jak konkrétně mohou lázně pacientům, kteří prodělali onemocnění covid-19, pomoci, popisuje Růžena Vaňková, vedoucí lékařka Léčebných Lázní v Mariánských Lázních. Právě sem se jezdí léčit pacienti s akutním či chronickým dýchacím onemocněním.
„Základem léčby pacientů po komplikovaných zánětech plic je klimatoterapie a inhalace s Lesním pramenem. Současně se pacientům podávají procedury s přírodním oxidem uhličitým – minerální koupele a suché uhličité koupele,“ dodává Vaňková.
Zástupci léčebných lázní udělají podle viceprezidenta svazu maximum pro to, aby ministra přesvědčili, že stát má tuto péči hradit. Argumentují stavem v jiných zemích Evropy, kde tato péče byla schválena, nebo je v legislativním procesu.
„Příkladem z poslední doby je Francie, kde probíhá legislativní proces. Na sousedním Slovensku jde jen o formalitu, tam už ministerstvo zdravotnictví péči o pacienty po prodělaném covidu schválilo,“ tvrdí Plachý, který je současně viceprezidentem České unie cestovního ruchu. Podobně to podle Svazu probíhá i u dalších sousedů, v Německu a Rakousku.
