Článek
Italové v referendu odmítli reformu ústavy, která měla zjednodušit systém vládnutí v zemi a udržet v křesle premiéra Mattea Renziho. Reformy - a nepřímo i Renziho - si nepřeje 59 procent Italů. K volebním urnám přišlo 70 procent oprávněných voličů.
Výsledek bude podle agentury Reuters znamenat novou ránu pro Evropskou unii, která se snaží překonat řadu krizí a chtěla, aby italský premiér pokračoval ve svých reformách v zadlužené zemi. Porážka může poznamenat trhy, především banky, které letos na milánské burze ztratily téměř polovinu své hodnoty. Na zveřejněné výsledky už reagovaly burzy, poklesem eura vůči dolaru.
Mezi Italy, kteří hlasovali pro reformy, nyní panuje neklid. Není jasné, kudy se země bude ubírat v příštích měsících. S odchodem Renziho může vzniknout technická vláda, která se opře o parlament. Agentura AFP připouští i okamžité rozpuštění parlamentu, ale takovou variantu považuje za nejméně pravděpodobnou. O situaci rozhodne prezident Mattarella, kterému dnes Renzi nabídne svou demisi.
Itálii rozdělilo referendum. Jedni nechtějí žádné změny, druzí si zemi bez ústavní reformy nedovedou představit.Video: Anita Baselová
Jedenačtyřicetiletý Renzi, který stojí v čele italské vlády necelé tři roky, reformu hájil jako nutnou pro zjednodušení fungování politického systému země, která od roku 1945 zažila více než 60 vlád. Reforma měla posílit sněmovnu a výrazně omezit vliv senátu, který měl mimo jiné přijít o možnost svrhnout vládu a o vliv na blokování zákonů.
Podle mnohých analytiků udělal Renzi chybu, když spojil toto referendum se svou osobou. Řada lidí, kteří ústavní reformu dnes odmítnou, svým ne hlasuje spíše proti dosavadní politice současné Renziho vlády.
Někteří voliči vhodili svůj hlas do uren v improvizovaných volebních místnostech. Ve stanu postaveném civilní obranou volili například Italové v městečku Nursie ve střední Itálii, která byla letos v srpnu a říjnu postižena silnými zemětřeseními. Při tom srpnovém zemřelo 299 lidí.
