Poslední vzdor. Rodiče se bouří kvůli obnově jeslí

Máme plno, slyšeli před lety z mateřské školy. A tak rodiče předškoláků v Novém Kníně na Příbramsku založili centrum Čáp. Teď jich ve středních Čechách provozují pět pro víc než šedesát dětí. „Vznikly v obcích, kde chyběla místa v mateřských školách,“ popsala provozovatelka dětských skupin Čáp Michaela Sarnovská.

Stovky zařízení, jež se osvědčila jako alternativa k přeplněným školkám, se teď obávají zániku.

Poslanci budou v pátek znovu projednávat novelu zákona, která systém upravuje. Nově mají fungovat jen pro děti do tří let a do roku 2024 se přeměnit na jesle. Novinka z dílny ministerstva práce a sociálních věcí však mezi rodiči vzedmula vlnu nevole. Na stůl ministryně Jany Maláčové i k poslancům teď míří petice, dopisy a výzvy ke změnám.

„Pokud novela projde, zruší rozmanitost péče o nejmenší děti. Dětské skupiny ideálně zohledňují potřeby těch nejmenších,“ uvedla Regína Dlouhá z Unie center pro rodinu a komunitu. Sdružuje 50 rodinných center, z nichž mnohá zřizují dětské skupiny.

Tento druh péče v Česku využívá víc než 16 tisíc rodin.

Podle návrhu budou dětské skupiny – staronově pojmenované jesle – sloužit jen dětem do tří let. Starší mají zamířit pouze do školek. „Vidím nádech socialismu v tom, že nenecháme volbu rodičům, kam starší děti umístit. U nás v Novém Kníně nabízíme 24 míst, a doplňujeme tak mateřskou školu, která to kapacitně nezvládá. Pokud zanikneme, tak tam bude převis 40–50 předškolních dětí, které se nikam nedostanou,“ uvedla Sarnovská, pro kterou by to znamenalo konec tří skupin z pěti.

Ministryně novelu hájí. Obrození jeslí prý zvýší kvalitu péče o nejmenší. „Předvídatelné a stabilní státní financování, individuální přístup k malým dětem a dostupná péče pro všechny, nikoliv jen pro bohaté. To všechno jesle přinesou,“ uvedla už dříve na Twitteru.

Na Maláčovou dopisem apelovala také radní Brna-střed pro sociální oblast Marie Jílková (KDU-ČSL). „Obce, města mají garantovat místa ve školce, ale my je prostě nemáme. V Brně nabízíme pro další školní rok asi 2 800 míst, dětské skupiny dalších 1 600. Při věkovém zastropování by nám do školek spadlo třeba šest stovek dětí,“ uvedla.

Podle Dlouhé za kontroverzním věkovým limitem stojí tlak z ministerstva školství. „Nechce konkurenční systém péče o děti. Domníváme se, že to však systému prospívá a zájmem rodičů se prokazuje naše kvalita,“ řekla Dlouhá, která v Praze provozuje dvě dětské skupiny.

Ze zkušeností ví, že víc než polovina dětí starších tří let skutečně ze skupin přechází ze školek. „Ale část rodičů vždycky nechává děti u nás v souladu s jejich potřebami třeba i další dva roky,“ dodala.

Proti novele se staví většina opozice, ve Sněmovně leží dvacítka pozměňovacích návrhů. Poslanec Jan Čižinský (za KDU-ČSL) nechápe, proč se mění něco, co podle něj funguje. Žádá mimo jiné zvýšení věkového stropu o rok. „Současná úprava může být pro řadu dětských skupin likvidační. Ministerstvo školství ani nepředstavilo plán, jak řešit nedostatek míst ve školkách,“ uvedl.

Ministerstvo práce a sociálních věcí na dotazy redakce reagovalo stručně. Podle něj je návrh kompromisem několika vládních resortů. „Konečnou podobu novely mají v tuto chvíli v rukou poslanci a poslankyně, když budou hlasovat o (ne)přijetí pozměňovacích návrhů, případně dále v pokročilém legislativním procesu senátoři,“ uvedl mluvčí Vladimír Dostálek.

Části provozovatelů mimo jiné vadí, že chce ministerstvo stanovit limit, kolik peněz mohou jesle vyžadovat od rodičů. Příspěvek i maximální částku, kterou by mohli za jesle rodiče platit, má pro každý rok stanovit vláda v nařízení. „U nás na vesnici s tím problém nemáme. Jsou tu nízké nájmy, ale ve městech závisí na tom, co dostanou od rodičů. Stát jim prostě nepokryje náklady. Prostě likvidační záležitost,“ namítla Sarnovská.

Maláčová už dříve ujistila, že cílem není likvidace. „Chceme péči pouze vylepšit,“ řekla.

Podle radní Jílkové je vhodné zachovat rozmanitost těchto zařízení. „Někteří rodiče mají na to, aby si připlatili za kvalitu. Ale dětská skupina se vždycky přizpůsobí potřebám a poptávce v daném regionu,“ zdůraznila.

Ministerský návrh také stanoví jiné požadavky na pečovatelky. O děti se nově nemohou starat třeba učitelky mateřských škol nebo sociální pracovníci. „Všechny kvalitní pečovatelky, které pracují v dětských skupinách třeba několik let, se budou muset přeučit. Přináší to zbytečné finanční výdaje navíc. Přitom by stačilo třeba osmihodinové dodateční školení první pomoci a péče o nejmenší,“ namítla Dlouhá.

Kritikům také vadí návrat k názvu poznamenanému érou komunismu. „Spočítali jsme, že přejmenování skupin na jesle by stálo asi padesát milionů korun. V současné době to není hospodárné a zároveň cítíme obsahovou konotaci s minulým režimem,“ řekla Dlouhá. Podle Jílkové stálo miliony vybudování značky dětských skupin, což přijde úplně vniveč.

Co vůbec ministerstvo přimělo k novele? Dětské skupiny jsou z velké části dotované z fondů Evropské unie. Podpora však v příštím létě končí. „A tak je třeba vyřešit, jak zajistit další financování,“ popsala Jílková.

Podle Dlouhé stačilo zachovat osvědčenou praxi a vymyslet financování z národního zdroje. „Nicméně kreativita neznala mezí a do novely se dostala spousta nefunkčních věcí,“ dodala.

Návrh také zavádí přísnější požadavky na provoz týkající se třeba osvětlení, šaten či požární bezpečnosti. „Pokud budou zastropované příspěvky od rodičů, obáváme se, že nebudeme schopni uhradit náklady na provoz a kvalita péče o děti půjde dolů. Budeme totiž závislí na paušálu od státu a na příspěvcích od rodičů,“ reagovala Dlouhá.

„A někde prostě zavřou, protože nesplní třeba parametry osvětlení,“ dodala radní Jílková.