Článek
V největším skotském městě Glasgow se začátkem listopadu odehraje summit, který mnozí označují za „poslední naději“ pro závazky o snižování emisí podle Pařížské dohody z roku 2015.
Konference lídrů OSN o změně klimatu má podtrhnout neodkladnost a ekonomický přínos silnějších opatření, která by mohla udržet růst globální průměrné teploty pod hranicí dvou stupňů Celsia proti době před průmyslovou revolucí.
Zavázalo se k nim 196 zemí a ve Skotsku se už za dva měsíce povedou první významnější rozhovory od doby, co na post prezidenta země s druhými největšími emisemi CO2 na světě nastoupil tématu příznivě nakloněný Joe Biden.
Energetický tandem Skotů a Norů
Skotští průmyslníci se snaží jít schůzi naproti, ačkoli ekologičtí aktivisté nepovažují jejich kroky za ideální. Poslední tamní elektrárna na fosilní paliva plánuje snižovat emise pomocí nové technologie zachytávání oxidu uhličitého. Skotská energetická společnost SSE kvůli projektu spojila síly se svým norským protějškem Equinorem.
Projekt za více než jednu miliardu liber, tedy skoro 30 miliard korun, sází na stavbu plynové elektrárny o výkonu 900 MW, která by s instalovaným lapačem CO2 ročně zachytila až 1,5 milionu tun tohoto skleníkového plynu.
To představuje 15 procent toho, co od roku 2030 plánuje každoročně zvládat celé Spojené království. Oxid uhličitý se pak zkapalní a ukládat by se měl ve vyčerpaných plynových a ropných polích v Severním moři asi 100 kilometrů od pobřeží Skotska.
30 miliard za prodloužení provozu letitého komplexu
Má to však háček, na který právě cílí ekologové. Technologie bude zachytávat pouze emise, které vytvoří nová plynová elektrárna, a k tomu ještě ne všechny, ale 90 procent z nich. Ačkoli po dostavbě elektrárny v roce 2026 chtějí firmy na účinnosti lapače dál pracovat, podle aktivistů se přes 40 let starý komplex elektráren Peterhead nedaleko Aberdeenu tímto krokem pouze snaží oddálit své uzavření.
„Tento návrh je pokus využít iluzorní slib zachytávat uhlík pro odklad nevyhnutelného uzavření komplexu elektráren na fosilní paliva v Peterheadu,“ reagoval Jess Cowell z ekologického hnutí Friends of the Earth Scotland.
Energetici oponují mimo jiné tím, že obnovitelné zdroje jako vítr a slunce mohou mít výpadky. „Jejich opravdovým problémem je nestabilnost, a to je důvod, proč potřebujeme stálou a flexibilní zálohu,“ vysvětloval Ross Moffat, šéf strategie SSE.
Drobnými kroky vpřed
„Nemáme křišťálovou kouli, abychom řekli, jestli můžeme eliminovat fosilní paliva kompletně, ale je to slibný globální cíl, ambice, že jednoho dne budeme mít svět, ve kterém se můžeme spolehnout výlučně na obnovitelné zdroje a žít ve stabilní a nízkonákladové energetické síti,“ vysvětluje Mai Bui z Centra environmentálního výzkumu při Imperial College London.
„Ale nějaký čas potrvá, než se tam dostaneme. A to je důvod, proč teď i jen s tím, co máme, musíme začít dekarbonizovat a nabízet nízkouhlíkovou elektřinu tam, kde je to možné,“ dodává.
Skotsko se zavázalo dosáhnout nulových emisí do roku 2045, tedy o pět let dřív, než si stanovilo celé Spojené království. Třeba Asociace výrobců skotské whisky tvořící více než polovinu destilerek v zemi se však zavázala, že bude světoznámý alkohol produkovat bez emisí už do roku 2040.
A Peterhead by pak mohl mít jednu z prvních elektráren s technologií zachytávání CO2 na Britských ostrovech.
