Článek
Uznávaný vědec a mladší bratr někdejšího disidenta a pozdějšího československého a českého prezidenta Václava Havla zemřel v neděli ve věku 82 let.
„Oznamujeme, že poslední rozloučení s panem Ivanem M. Havlem se bude konat v pondělí 10. května ve 14:00 ve Velké obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích,“ napsal Prokop Havel.
Ivan Havel se desítky let zabýval informatikou, umělou inteligenci, kognitivními vědami a s nimi spojenými filozofickými otázkami. Pracoval v akademické sféře, publikoval a v letech 1990 až 2019 byl také šéfredaktorem časopisu Vesmír.
S bratrem Václavem patřili během revolučních dnů 1989 k zakladatelům Občanského fóra. Byl také čestným členem správní rady Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové či členem správní rady Nadace Občanského fóra.
Před revolucí Ivan Havel organizoval bytové semináře, kde také přednášel o svém oboru. V roce 1990 byl spoluzakladatelem a poté prvním ředitelem Centra pro teoretická studia. Centrum je nyní společným pracovištěm Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Jeho cílem je provozovat špičkový teoretický výzkum v různých disciplínách exaktních, přírodních i humanitních věd a hledat nové formy interakce mezi zavedenými disciplínami.
Kvůli jeho rodinnému zázemí Havlovi po roce 1948 komunistický režim zakázal studovat. Později byl zase perzekvován kvůli společenskému angažmá bratra Václava. Podle svých slov postrádal 40 let svobody, o které ho komunistický režim připravil. „Já jsem nemohl studovat, studoval jsem náhradně a většina věcí z toho, co jsem odborně dělal, byla náhražka za něco, co bych chtěl. Proto bych si zasloužil žít ještě dalších 40 let, abych to mohl všechno dohonit,“ řekl ČTK v říjnu 2018 u příležitosti svých 80. narozenin.
