Článek
Šimpanzí skupinka žijící poblíž vesnice Bossou v jihovýchodním cípu Guiney několik kilometrů od společných hranic s Libérií a Pobřežím slonoviny čítá jen několik jedinců. Podle stránek institutu primátů Univerzity v Kjótu ještě před narozením nového mláděte žili v tlupě tři opičí senioři starší než 49 let klasifikovaní jako „velmi staří“, jeden zástupce „staré“ skupiny rozpínající se od věku 37 až 48 let, dva dospěláci a jeden dorostenec. Poslední mládě s věkem pod čtyři roky odrostlo před pěti lety.
Zpráva agentury AFP o novém mláděti poslední plodné samice dává dost možná poslední naději na přežití tlupy.
Vědci tuto skupinu šimpanzů sledují už desítky let pro jejich jedinečnou zručnost, zejména pak používání kamenných nástrojů k louskání ořechů. Schopnost používat kamenné klíny podobně jako kladivo a kovadlinu je podle vědců naprosto unikátní. Nikde jinde na světě se podle nich zatím nepodařilo objevit sofistikovanější zacházení s nástroji těchto geneticky blízkých příbuzných člověku.
Tlupa postupně vymírá a podle AFP nemůže být doplněna příchodem ostatních šimpanzů, protože kvůli zničení lesa v okolí je izolovaná. O to větší radost měli správci, když minulý týden viděli poslední plodnou samici Fanle, jak na svém břiše svírá mládě. O několik dní později se podařilo zjistit, že jde o malou samičku.
„Není o tom pochyb. Před třemi dny, kdy jsme mládě s matkou mohli pozorovat v korunách stromů dalekohledem, se nám podařilo potvrdit jeho pohlaví,“ řekl po telefonu AFP Aly Gaspard Soumah, ředitel Enviromentálního výzkumného institutu v Bossou.
Oblast okolo vesnice Bossou je součástí širší přírodní rezervace okolo hory Nimba, která byla v roce 1981 zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. Obyvatelé vesnice Bossou mají k šimpanzům blízký vztah a snaží se je chránit, protože věří, že jsou jejich reinkarnovanými předky. To už ale neplatí o obyvatelích přilehlých oblastí.
Území, které tlupa obývá, se rozprostírá asi na 320 hektarech lesa. Od nedalekých zalesněných svahů hory Nimba, kde rovněž žijí šimpanzi, je podle AFP odřízlo odlesňování způsobené zemědělci.
Populace tlupy byla v posledních desítkách let 20. století poměrně stabilní a držela se kolem dvacítky jedinců. V roce 2003 ale sedm z nich onemocnělo a zemřelo. Postupem času je následovali další, až se počet členů tlupy zúžil na pouhé tři samce a čtyři samice, ke kterým nyní přibyla jedna další malá společnice.
Soumah AFP řekl, že je teď v ústavu otázkou číslo jedna, jaké bude mít nová členka tlupy jméno. „Chystáme se pozvat důležité osoby, místní politiky i partnery, se kterými spolupracujeme, a nějaké jméno vybereme.“
