Poslední neorbánovské rádio v Maďarsku je bez licence. 92,9 FM se odmlčí

Klubrádió začalo vysílat v roce 1999 ještě za prvního kabinetu premiéra Viktora Orbána a zaměřuje se na zpravodajství a mluvené slovo. Čtvrtou Orbánovu vládu už ale budapešťské rádio zřejmě nepřežije, soud totiž v úterý zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí regulačního úřadu.

Národní mediální a komunikační úřad (NMHH) loni odmítl Klubrádiu prodloužit licenci pro frekvenci, na které vysílá. Podle NMHH, který personálně ovládá vládnoucí strana Fidesz (fungování jsme popsali zde), rádio opakovaně porušilo mediální zákon, a licenci proto není možné automaticky obnovit.

Od 14. února bude tudíž vysílání dostupné jen na internetu a frekvence 92,9 FM se nejméně na půl roku odmlčí. Nedávná změna mediálního zákona totiž neumožňuje vysílat s dočasnou licencí, pakliže na danou frekvenci stále běží výběrové řízení. To, že by výběrové řízení vyhrálo Klubrádió, je kvůli konkurenci a politizaci regulátora velmi nepravděpodobné. Kvůli vynucené půlroční pauze navíc rádio nemusí přežít finančně.

Výběrové řízení teď běží podruhé, protože v podzimním kole nesplnil podmínky žádný ze tří uchazečů – ani Klubrádió. Opozice se nedávno mediální zákon neúspěšně pokusila změnit. Ředitel rádia označil úterní rozhodnutí soudu za „hanebné a ​​zbabělé“.

Stanice, která je oblíbená mezi levicovými budapešťskými intelektuály, se potýká s problémy už deset let. Po Orbánově volební výhře se od ní totiž kvůli obavám z nepřízně vlády odvrátili inzerenti, inzerovat přestaly i státní firmy a prodeji reklamy nepomohly ani soudní spory s regulačními orgány.

Rádio už od roku 2010 přišlo o 12 licencí na kmitočty mimo hlavní město a vysílá jen v metropoli. Reportéři Klubrádia dostali zákaz vstupu na vládní tiskové konference a ministři začali rozhlas bojkotovat. Po mezinárodním tlaku, úspěšné kampani za záchranu, studentské podpoře a několika soudních sporech nakonec dostalo médium v roce 2013 sedmiletou licenci a vyhnulo se bankrotu. Příjmy tvoří hlavně finanční dary od zhruba čtvrt milionu posluchačů.

Za Klubrádió se postavil například Mezinárodní tiskový institut (International Press Institute – IPI), který označil nátlak na rozhlas za součást Orbánova tažení proti médiím kritickým k jeho vládě. „Snahy Fideszem kontrolované mediální rady o zablokování licence Klubrádia jsou součástí mnohem rozsáhlejšího a vypočítavějšího pokusu o vymazání stanice z éteru a umlčení jednoho z mála nezávislých médií v Maďarsku,“ uvedl k situaci v zemi zástupce ředitele IPI Scott Griffen.

Podle IPI bylo Klubrádiu zamítnuto prodloužení vysílání na základě marginálního pochybení. Stanice totiž v roce 2016 neodevzdala regulátorovi týdenní zprávu o programu a dodržování kvót – rádia totiž musí věnovat nejméně 35 procent vysílacího času maďarské hudbě, která není starší než pět let.

Vláda Viktora Orbána je dlouhodobě kritizována za cílené omezování plurality médií. Veřejnoprávní média se změnila na státní a soukromá média, která byla k vládě kritická, kvůli státním regulacím a obavám inzerentů zbankrotovala, nebo byla nátlakem oslabena a nakonec nakoupena podnikateli spojenými s konzervativním Fideszem.

Zhruba tři čtvrtiny soukromého mediálního trhu, tedy televize, rádia, noviny, časopisy i webové portály, kontroluje nadace KESMA, kterou ovládají lidé loajální vládnoucí straně. V zemi vychází jediný nezávislý deník Népszava. Levicově a liberálně laděné noviny vychází v nákladu pouhých 20 000 výtisků.

Za stav médií kritizují Maďarsko například organizace Reportéři bez hranic, Evropské centrum pro svobodu médií či místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která dohlíží nad dodržováním unijních hodnot. Naposledy na konci letošního ledna Jourová zopakovala, že v Maďarsku není dostatek prostoru pro nezávislá média.

Orbán loni na konci září vyzval českou komisařku k rezignaci kvůli jejím ostrým výrokům o „ohrožené maďarské demokracii“. „Když něco v těle chybí nebo nefunguje správně, můžeme hovořit o ‚nemocném‘ těle,“ vysvětlila teď agentuře DPA svá slova Jourová. Vztahy mezi Bruselem a Budapeští zůstávají podle ní chladné.

Jourové se loni na podzim zastala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a postavil se za ni i ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček z ČSSD. Premiér Andrej Babiš tehdy uvedl, že s Orbánem výroky na adresu Jourové řešit nebude.