Poslední duel kandidátů: Clintonová hájila potraty, Trump nošení zbraní

Poslední televizní duel prezidentských kandidátů vyhrála Hillary Clintonová. Alespoň podle televize CNN. Za vítězku večera ji označilo 52 procent diváků americké zpravodajské stanice. Trump mezi nimi přesvědčil jen 39 procent. Například podle průzkumu deníku The Washington Times ale drtivě zvítězil Donald Trump, přesvědčil 77 procent diváků.

Republikánský kandidát zůstává neoblomně přesvědčen, že volby vyhraje. „Budu vás udržovat v napětí,“ odpověděl na dotaz, zda uzná porážku, pokud vyhraje Clintonová. Zásadně by se tak odchýlil od tradičních principů, na nichž mimo jiné americká politika stojí už více než dvě staletí – uznání vítěze a nesporné převzetí moci mezi prezidentem a jeho nově zvoleným nástupcem.

Podle televize CNN svým liknavým postojem k uznání případné porážky Trump pravděpodobně ztratil šanci přesvědčit stále ještě nerozhodnuté voliče. A přitom právě Trumpovi by o ně mělo jít. Zatímco Clintonové totiž k vítězství stačí výhra v několika málo státech, protože ji jako demokratickou kandidátku tradičně podpoří velmi lidnaté státy, Trump potřebuje reálně mnohem větší podporu. A v tom mu nepomáhají ani obvinění z obtěžování žen, ani diskutabilní výroky na adresu přistěhovalců, zejména hispánského původu.

Hillary Clintonová se na debatu dobře připravila. Zatímco Donald Trump stále dokola připomíná užívání soukromé e-mailové schránky Clintonové pro její oficiální komunikaci, Clintonová jako by studovala, co skutečně Američany zajímá. Ve svých promluvách zodpověděla nejednu otázku z těch, na něž se nedostalo v předchozí debatě, do které posílali dotazy právě samotní voliči a které zůstaly nezodpovězeny.

Američany nejčastěji zajímá názor obou kandidátů na držení zbraní. „Jak zajistíte dodržování druhého dodatku?“ chtěl se v minulé debatě zeptat Tim a spolu s ním necelých šedesát čtyři tisíc dalších voličů. Na druhý dodatek americké ústavy, který lidem zaručuje právo držet a nosit zbraně, se dostalo až dnes v noci.

Zatímco Clintonová chce držení zbraní omezit, zejména se pak zaměřit na prodej zbraní po internetu, Trump se druhým dodatkem příliš zabývat nechce. Podle něho je důležité dodržet podstatu dodatku a zaručit Američanům i nadále plné právo na nošení zbraní.

Překvapivý postoj pak republikánský kandidát zaujal k problematice potratů. Clintonová totiž prohlásila, že by mělo být rozhodnutí o potratu právem každé ženy, což podle Trumpa znamená, že Clintonová by připustila potraty i krátce před porodem. Zdá se, že Trump tak chce zvrátit odklon voličů od republikánů v Utahu, silně konzervativním státu především kvůli četné populaci mormonů. Právě mormony totiž mohly zásadně pobouřit Trumpovy aféry spojené s nekorektním chováním k ženám. Trump svůj názor na potraty uzavřel tím, že by jejich regulaci ponechal na jednotlivých státech.

Demokratická kandidátka se v debatě nechala slyšet, že Rusko chce ovlivnit výsledek nadcházejících voleb. Tvrdí, že uveřejnění jejích e-mailů na serveru WikiLeaks je dílem právě ruských hackerů, kteří svou práci odvedli na základě příkazu z nejvyšších míst. A přestože Trump odsuzuje jakékoliv vnější ovlivňování voleb, Clintonová ho nepřímo označila za budoucí Putinovu loutku. Republikán takové nařčení sice odmítl, ale zároveň se nechal slyšet, že by s ruským prezidentem rád vycházel.

Právě názor na Rusko a jeho prezidenta byl prvním bodem, kdy se kandidáti dostali do ostrého střetu. Druhý přišel v otázkách přistěhovalectví, které bylo také častým dotazem před druhou debatou. Podle Clintonové není správné deportovat přistěhovalce, kteří v USA pracují a mají rodinu. Zaprvé je hromadné vyhošťování velmi nákladné a zadruhé není snadné nelegální imigranty najít. Především pak podle demokratické kandidátky mohou přistěhovalci přispět k rozvoji americké ekonomiky. Clintonová by se tak zaměřila spíš na vyhoštění ryze problematických imigrantů.

Trump označil postoj své rivalky za příliš benevolentní. Clintonová chce podle něho otevřít hranice. Naopak on chce Spojené státy od imigrantů vyčistit a trvá na postavení zdi na americko-mexické hranici.

Třetí ostrý střet mezi kandidáty představovala zahraniční politika. Trump za situaci v Aleppu obvinil Clintonovou. Zdůraznil například prostředky, které Spojené státy investovaly na obnovu Íránu, s nimž se spoji Bašár Assad. Možné řešení situace ale nenavrhl. Clintonová kontrovala tím, že je potřeba se Sýrií i Ruskem dál vyjednávat, že je nutné dál bojovat s Islámským státem a zároveň připustila, že ženám a dětem by poskytla ve Spojených státech azyl. Zároveň podotkla, že nedávný sebevražedný útok v nočním klubu v Orlandu sice provedl člověk muslimského vyznání, ale narozený v Queensu, kde se narodil i republikánský kandidát.

Druhá debata, která se odehrála před deseti dny, proběhla v jiném formátu - otázky kladlo publikum. Debata byla ostřejší než předešlá, podle některých komentárorů šlo dokonce o nejdrsnější prezidentskou debatu v historii. Kandidáti si na začátku ani nepodali ruce. Donald Trump se musel vypořádávat s čerstvou nahrávkou, na které se vyjadřuje značně obscénně o ženách. Omluvil se a přešel do protiútoku, připomněl sexuální aféru Billa Clintona. V další části večera pak řekl, že pokud se stane prezidentem, pošle Hillary Clintonovou do vězení. Podle průzkumů z druhého klání opět vyšla lépe Clintonová.

První prezidentská debata se konala koncem září. Do ní vstoupili oba kandidáti s téměř vyrovnanými šancemi, Hillary Clintonová měla pouze malý náskok. Během debaty Clintonová obvinila Trumpa z rasismu a z toho, že neplatí daně.

Trump zase osočil Clintonovou, že není schopná obstát ve funkci prezidentky Spojených států. Podle diváků republikánský kandidát postrádal pádné argumenty a působil agresivně, demokratka naopak vystupovala jistěji a klidněji a americká média ji označila za vítězku debaty.

Americké prezidentské volby se konají 8. listopadu. Po skončení třetí debaty budou mít kandidáti devatenáct dní na získání nerozhodných voličů. Klíčovými státy, na které se zaměří, budou Florida, Ohio a Pensylvánie.