Článek
Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá tři čtvrtě roku. Za takto krátkou dobu by poslanci měli projednat a schválit rekordní množství zákonů. Na začátku ledna na hlasování čekalo 360 návrhů, z toho 118 vládních.
Většina těchto návrhů, které se ve Sněmovně nahromadily od druhé poloviny roku 2017, je už v tuto chvíli odsouzena k zapomnění. Po říjnových volbách totiž noví poslanci začnou s prázdným programem. A návrhy, na které se nedostalo, skončí v koši.
„K této situaci docházelo vždy. Ke konci volebního období se to nahromadí. Ale v této extrémní podobě je to asi poprvé,“ říká poslanec Marek Benda (ODS), který v Poslanecké sněmovně či její obdobě sedí už od roku 1990 a pamatuje osm volebních období.
Extrémní situaci v poslaneckém zásobníku zákonů si vysvětluje hned dvěma důvody. Jedním z nich je pandemie covidu-19, při níž Sněmovna už tři čtvrtě roku funguje v legislativní nouzi. To je ale podle něj ten menší problém.
„Hlavním je neschopnost vládní koalice Sněmovnu řídit, která se v průběhu času zhoršuje. Oni nebyli schopni efektivně zajišťovat, aby ten barák fungoval, projednával a dával opozici šanci něco projednat. Tím pádem se tam hromadily mraky opozičních návrhů a teď už se tam hromadí mraky všech návrhů, protože je toho už příliš moc,“ popisuje Benda.
Seznam Zprávy oslovily s žádostí o reakci předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (ANO), na dotazy ale neodpověděl.
Jak se poslancům dařilo v předchozích volebních obdobích
- 2013-2017 spadlo pod stůl 183 zákonů, z nich 44 vládních
- 2010-2013 neprojednali 175 zákonů, z toho 65 z dílny vlády
- 2006-2010 nebylo projednáno 147 zákonů, z toho 32 vládních
- 2002-2006 Sněmovna nedokončila 44 zákonů, 16 z nich bylo vládních
- 1998-2002 spadlo pod stůl 42 návrhů, 17 bylo z dílny vlády
- 1996-1998 poslanci nestihli projednat 19 zákonů, 7 návrhů bylo vládních
- 1992-1996 nedošlo na projednání 66 tisků, všechny tehdy navržené vládou
Ve frontě se nyní nehromadí už jen opoziční návrhy, které nejsou pro sněmovní většinu prioritou, ale také návrhy ministrů či koaličních poslanců. Třetina všech nedokončených návrhů je vládních.
Koncem loňského roku si na to postěžovala i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která chtěla do konce listopadu 2020 prosadit svoji novelu zákona o zaměstnanosti týkající se takzvaného kurzarbeitu. Ten měl pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance začít platit už od začátku letošního roku. Zákon se ale zasekl ve Sněmovně a čeká teprve na druhé čtení.
„Já mám parlamentního tajemníka, který je matador, a říkal, že v posledních 15 letech, když bylo ve Sněmovně 200 zákonů ve frontě, tak všichni propadali panice a jelo se od rána do večera. Teď jich tam máme skoro dvakrát tolik,“ podivila se ministryně.
Další zákony přitom podle poslance Bendy ještě do konce volebního období určitě přibudou. „Myslím, že to v létě bude ještě o kus horší, protože pak tam přicházejí různé poslanecké nápady, kterými na sebe chtějí před koncem mandátu lidé upozornit,“ řekl Benda.
Podle Bendy by se půl roku před volbami nemělo pokud možno schvalovat vůbec nic, protože jde většinou o populistické předvolební nápady. Návrhy zákonů by podle něj měly přicházet hlavně v prvních dvou letech po volbách. „Přílišná legislativa zemi nepomáhá,“ myslí si Benda.
Jedním z dlouhodobých sněmovních „čekatelů“ je třeba novela ústavy od Ministerstva vnitra, která měla zavázat prezidenta k vyhlášení předčasných voleb do 10 dnů od rozpuštění Sněmovny. Na projednání čeká od června 2019.
Nejstarším tiskem, který ve Sněmovně leží, je návrh skupiny poslanců ODS, jenž má novelizovat zákon o evidenci obyvatel. Předložili ho 1. prosince 2017, podle návrhu by vlastník bytu nebo domu musel písemně souhlasit s tím, aby si nájemce do objektu zapsal trvalé bydliště.
Už od přelomu let 2017 a 2018 jsou ve frontě hned dvě novely zákona o celostátním referendu. Jedna z dílny SPD, druhou navrhli poslanci ČSSD.
Jedním z rekordmanů na čekací listině je také novela Ministerstva spravedlnosti o Nejvyšším kontrolním úřadu, která na projednání čeká už třetím rokem. Nejvíce zákonů leží ve Sněmovně Ministerstvu vnitra, které jich má ve frontě 24, z toho některé i dva roky. Hned za ním jsou Ministerstvo spravedlnosti s 22 návrhy a Ministerstvo průmyslu a obchodu s 20 zákony.
