Článek
Část zákona, kterou nikdy nikdo neplnil, zruší novela, o které její autor neví, že ji vepsal do svého pozměňovacího návrhu.
To je trochu zvláštní tečka za Národním programem vzdělávání. Tento strategický dokument má podle stále platné verze školského zákona povinnost připravovat Ministerstvo školství (MŠMT) od roku 2004 a předkládat ho ke schválení vládě a ta posléze parlamentu. Ani jeden ze 14 ministrů, kteří se od té doby v Rohanském paláci – sídle rezortu – vystřídali, ale program nepřipravil.
„Cíle vzdělávání měly být jednoznačně popsané v Národním programu vzdělávání, který ale k nám za 15 let nikdy nepřišel a který jsme my zde měli projednávat. Kolega Rais teď navrhuje Národní program vzdělávání ze zákona vyškrtnout nadobro,“ řekl v diskuzi o cílech vzdělávání na poslaneckém školském výboru jeho místopředseda Lukáš Bartoň (Piráti).
Zmínil při tom právě i novelu, kterou navrhl Karel Rais (ANO). Poslanec a zastupující předseda školského výboru se ale ke svému návrhu příliš nehlásil.
„Já bych docela rád od kolegy pak bokem slyšel, kde jsem to navrhl,“ ptal se na výboru Rais.
„Rais 2, pozměňovací návrh,“ odvětil mu Bartoň.
„Rais 2 je úplně o něčem jiném, to vám teda můžu říct, protože na jeho psaní jsem se osobně účastnil,“ odmítl Rais, že by něco takového navrhl. Diskuzi o jeho pozměňovacím návrhu pak na chvíli přerušila debata na jiné téma.
Ano, je to tady
„Co se týče předchozí debaty, pan poslanec Rais ve svém pozměňovacím návrhu Rais 2 navrhl: V paragrafu 3 se odstavec 1 zrušuje. V odůvodnění má napsáno: Navrhuje se ze školského zákona vypustit část týkající se Národního programu vzdělávání,“ vrátil se ke své poznámce Bartoň.
„Podívejte se, co je cílem návrhu. Jde mi o sjednocení obsahu povinné výuky přes rámcové vzdělávací programy, jednotlivé ročníky a období,“ oponoval Rais.
„Z role zpravodaje si dovolím upozornit, že váš návrh má dvě části. Vy jste teď okomentoval tu druhou. Pak má ale ještě první část, kde rušíte Národní program vzdělávání,“ odpověděl Bartoň.
„Ano, je to tady,“ přiznal po prostudování celé své novely Rais.
Poslanci se tedy po delší debatě shodli, že návrh existuje. Školský výbor pak obě části Raisova pozměňovacího návrhu schválil. Národní program vzdělávání tak patrně ze zákona skutečně zmizí. Na schválení bodu se totiž shodli opoziční i koaliční poslanci.
Vládní shoda na zrušení dokumentu
Seznam Zprávy zaslaly poslanci Raisovi dotaz, z čí iniciativy se první část do jeho návrhu dostala, když si jí on sám není vědom. Ani přes urgenci přes svou asistentku ale na otázku neodpověděl.
Jedním z možných adeptů je i premiér Andrej Babiš, kterého právě pirátský poslanec Bartoň ohledně Národního programu vzdělávání několikrát interpeloval. Babiš sice už předloni slíbil, že vláda návrh předloží, na konci ledna ale otočil.
„Z důvodu praxe, kterou v tomto ohledu zavedli předchůdci pana ministra Plagy, je možná na tomto místě uvažovat o změně školského zákona spočívající ve změně strategických dokumentů, které zákon zmiňuje,“ zavedl Babiš řeč na úpravu školského zákona, která se pak zjevila v návrhu předsedy školského výboru Raise.
Co říká školský zákon
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji a předkládá jej vládě k projednání. Vláda předkládá Národní program vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu parlamentu ke schválení. Národní program vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání stanovené tímto zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Národní program vzdělávání ministerstvo zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
I Plaga v odpovědi pro Seznam Zprávy loni na podzim přiznal, že Národní program vzdělávání je mrtvým dokumentem.
„Já si myslím, že naprosto racionální by bylo tuto část ze zákona vyškrtnout, ale teď ji v žádném návrhu zatím nemám,“ přiznal Plaga, že zákonnou úpravu ministerstvo dlouhodobě ignoruje a bylo by vhodné ji změnit.
Vůbec prvním komplexním strategickým dokumentem vzdělávací politiky se v roce 2001 stala Bílá kniha. Na ni měly podle zákona z roku 2004 navázat další strategické dokumenty, které by odsouhlasil parlament. Jenže Ministerstvo školství se vydalo jinou cestou. Jejím výsledkem byla v roce 2014 Strategie vzdělávací politiky 2020, kterou schvalovala jen vláda, nikoliv poslanci a senátoři.
Stejným způsobem nyní vzniká i Strategie vzdělávací politiky 2030+. Její hlavní cíle představila osmičlenná skupina odborníků jmenovaná MŠMT loni na podzim. V první půlce letošního roku by samotnou strategii mělo dodělat Ministerstvo školství a následně ji předložit vládě.
