Článek
Nestává se příliš často, aby na jednání rozpočtového výboru dorazili i zástupci odborné veřejnosti. Jednání o digitální dani však potvrdilo rčení o výjimce potvrzující pravidlo. Experti vyzývali vládu k jednání s USA, aby se nestalo, že by Česko přijalo digitální daň a rázem by čelilo americké odplatě v podobě celních bariér. USA už proti návrhu protestovaly.
Sedmiprocentní digitální daň se má vztahovat na internetové firmy v Česku s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít v tuzemsku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple.
Daň by měla začít platit ještě letos. Do státního rozpočtu by měla přinést zhruba pět miliard korun ročně. Vstoupit v účinnost má 15 dní poté, co zákon vyjde ve sbírce. Daň bude ale časově omezena. Posledním zdaňovacím obdobím má být rok 2024.
Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že digitální daň nevystavuje Česko riziku s ohledem na uzavřené smlouvy proti dvojímu zdanění, protože má charakter daně nepřímé. Postupem české vlády je podle Petříčka hledání řešení uvnitř Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). „Naší prioritou je dosažení mezinárodní dohody v oblasti poskytování digitálních služeb a jejich zdanění,“ řekl Petříček. Poslance stejně jako ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ujistil, že čeští úředníci z obou ministerstev s americkou stranou vyjednávají.
Dlouholetý manažer firmy Linet Zbyněk Frolík se před poslanci vyslovil za to, aby česká vláda začala jednat s vládou USA, případně aby daň odložila na dobu, než vznikne dohoda v rámci OECD nebo EU. Ladislav Minčič z Hospodářské komory ČR varoval, že případná odvetná opatření ze strany USA mohou zasáhnout například český vývoz, který představuje asi 100 miliard korun. Může dopadnout i na český vývoz služeb včetně softwaru, který představuje 50 miliard korun, nebo na české přímé investice v USA. Pokud už by měla být daň uzákoněna, je podle komory zapotřebí snížit sazbu daně, nastavit pozdní účinnost a získaný čas využít k jednání.
Výhrady měl i poslanec ANO Juříček. „Když naštvete takového partnera, tak ta odvetná opatření nemusí být jenom v rovině digitální nebo celní,“ řekl. Mohou podle něj přijít i další následky. Občanští demokraté navrhnou odložení účinnosti daně na 1. leden příštího roku, aby vláda mohla jednat s americkou stranou. Před škodami a následky varoval i Miroslav Kalousek (TOP 09) a doporučoval mimo jiné zákon takzvaně zaparkovat až do podzimu.
Ve Sněmovně už se objevily návrhy na snížení sazby daně. Piráti chtějí stejně jako SPD sazbu snížit na pět procent. „V tuto chvíli by nebylo rozumné, abychom prosazovali nejvyšší daň v Evropě,“ řekl poslanec SPD Jan Hrnčíř. Lidovci chtějí tříprocentní sazbu. Václav Klaus (Trikolóra) navrhuje vyrovnat dopad digitální daně na občany tím, že zvýší základní daňovou slevu na poplatníka z nynějších 24 840 korun na 26 000 korun.
