Článek
Poslanci po zhruba dvouhodinové diskuzi schválili zmrazení platů ústavních činitelů mezi lety 2022 a 2026. Pro hlasovalo 134 poslanců – tedy všichni přítomní.
Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) schválila na konci září vláda. Premiér svůj nápad, který by měl českého státnímu rozpočtu ušetřit kolem 700 milionů korun, označil za solidaritu s lidmi v době pocovidové.
U schvalování ale premiér nebyl. Ihned po úvodním vystoupení ze Sněmovny odjel a omluvil se až do konce jednacího dne. Opoziční poslanci byli připraveni se premiéra ptát na jeho novou kauzu týkající se nákupu nemovitostí ve Francii, které v roce 2009 pořizoval přes offshorové firmy v daňových rájích. Této diskuzi se Babiš vyhnul.
Diskuze o samotném návrhu trvala necelé dvě hodiny a poslanci ji využili spíš k předvolební kampani a vzájemnému napadání se. Předsedající Sněmovny je musel několikrát upozorňovat, aby hovořili jen o tématu, kvůli kterému se sešli.
Opoziční poslanci už dříve avizovali, že při zmrazování platů nebudou dělat obstrukce a novelu schválí. Což dodrželi. Poslanci SPD či ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová však upozornili na to, že oni o zmrazení platů usilovali už dříve. Jejich návrhy se však na jednání pléna nedostaly.
„Když jsem chtěla zmrazení platů politiků řešit k 1. květnu, tak pan premiér zařídil neprosazení na pořad schůze. Teď se to pár dnů před volbami projednává, to je náhodička. Teď to najednou strašně hoří,“ rozčílila se Maláčová.
Nyní novela poputuje do Senátu a pak ji podepíše prezident. Vstoupit v platnost by měla od 1. ledna 2022. Pokud by si poslanci platy nezmrazili, jim a dalším politikům by od ledna vzrostly skoro o 6 procent, což by činilo zhruba 5,5 tisíce korun.
Politici si od příštího roku poprvé měli přepočítávat platy od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Dosud obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře.
