Komunisté prosadili zpětné vyšetřování divokých privatizací z časů Václava Klause

Komunisté uspěli. Sněmovna 108 hlasy přijala zmíněné usnesení. Pavel Kováčik, šéf komunistických poslanců, děkuje kolegům a označuje tento okamžik za „světlo na konci tunelu“. „Věřím, že vláda učiní kroky v legislativním období, aby toto období nezůstalo zapomenuto, aby lid České republiky aspoň část ukradeného majetku dostal zpátky.“

Pavel Kováčik (KSČM) čte návrh usnesení k divokým privatizacím, o kterém by se mělo později hlasovat.

Usnesení má dva body.

První: Sněmovna konstatuje, že v letech 1992–2005 došlo při privatizacích k excesům a porušení zákona a škodě na majetku občanů.

Druhý: Zavazuje vládu, aby navrhla zákonné změny, které by umožnily dodatečně stíhat majetkové zločiny z té doby.

Vojtěch Filip se za KSČM vyslovuje pro to, aby Sněmovna v usnesení k divokým privatizacím posunula zkoumané období až do roku 2005. Tedy zahrnula by i roky, kterými se ještě mohou zabývat vyšetřovatelé, protože případné porušení zákona by nebylo promlčeno.

Vojtěch Filip na chvíli předal řízení schůze, aby sám mohl přistoupit k řečnickému pultíku. Vypočítává ztráty z jednotlivých privatizací. Chemapol – 17 miliard korun. IPB – 200 miliard korun. Knižní velkoobchod – 21 milionů („Tím to vlastně začalo,“ říká Filip). Náklady na divoké privatizace šly do stovek miliard, uvádí Filip a vlastně tím plní úterní přání premiéra Andreje Babiše, aby se pozornost upřela od eurodotací k miliardových privatizacím v 90. letech.

Filip do ztraceného státního majetku počítá i aféry, které s privatizací a s 90. léty neměly nic společného: například Opencard.

Poslanec Lukáš Černohorský (Piráti), předseda vyšetřovací komise pro privatizaci OKD, navrhl, aby v usnesení Sněmovny k privatizacím v 90. letech byl místo roku 1998 zapsán rok 2005. „Špatné privatizace se děly i po roce 1998,“ argumentuje Černohorský.

Valenta připomíná události v kauze Nomura. „Za vlády Václava Klause, za prezidentování Václava Havla a prakticky neomezené vlády privatizace se tu děly zlodějiny, které nemají obdoby.“ Spravedlnosti lze podle komunistových představ ještě pomoci. Navrhuje stíhání zodpovědných za krádeže státního majetku.

„Paraziticko-zlodějský proces, to je nepochybné, nastartovala modrá vláda,“ říká Valenta (podle modré barvy lze poznat, že míní vlády pod taktovkou ODS).

Oficiálně se bod jmenuje Nezaplacené podniky privatizované vládami v letech 1992–1998. Navrhovatel, poslanci KSČM, mluví o zlodějinách a ukradeném národním majetku. Jiří Valenta, plzeňský komunistický poslanec, popisuje majetkové změny ve Škodě Plzeň. Mluví – možná v nadsázce, kterou ale není možné přesně rozeznat – že by byl užitečný Úřad pro vyšetření zločinů privatizace (v narážce na podobně nazvaný úřad vyšetřující zločiny komunismu).

Rozprava o událostech starých čtvrt století začíná s menším několikaminutovým zpožděním. Účast poslanců je spíše podprůměrná. Přítomno je 119 poslanců z 200.

Sněmovna měla čtvrteční jednání původně začít písemnými interpelacemi poslanců na členy vlády, ale na ně nedošlo. Na programu byla jediná. Její projednání záviselo na účasti premiéra Andreje Babiše (ANO), na něhož směřovala. Ministerský předseda se však z dopolední části schůze omluvil.