Článek
Přes dvě hodiny se v pátek poslanci přeli o zákon, který má řešit péči o předškolní děti. Dětské skupiny se mají přetvořit na jesle, návrh chce také sjednotit podmínky pro fungování těchto zařízení. Podle opozice ale hrozí jejich zánik. Novela je v závěrečném čtení, poslanci ji znovu budou řešit 15. června.
Kontroverzní návrh z dílny ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) ve Sněmovně při závěrečném čtení vyvolal bouřlivou debatu. „Je to průlom v zajištění systémové péče o nejmenší děti. Bude státem garantovaná, kvalitní a hlavně dostupná všem a je to velmi těžce vydřený kompromis,“ uvedla ministryně.
Třeba pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík však označil novelu za socialistický nesmysl. „Bouráte fuknkční systém dětských skupin,“ řekl ve Sněmovně.
Dětské skupiny v Česku fungují už sedm let, služby 1100 zařízení využívá asi 16 tisíc dětí. Návrh Maláčové počítá s jasným věkovým limitem. Jesle mají navštěvovat děti od šesti měsíců do tří let.
Ministryně chce novelou zastropovat i nejvyšší možný příspěvek rodičů na čtyři tisíce korun. Podle ní má stát dotovat jedno místo minimálně 10 tisíci korunami, částka však zatím v novele zakotvená není. „Zajistíme tak místa pro všechny, nejen pro ty vysokopříjmové. Připadá vám normální, že nyní rodiče nedostanou dítě do školky, nebo platí osm tisíc za dětskou skupinu, to má být volba?“ rozohnila se ministryně.
Dětské skupiny jsou nyní placené z evropských peněz, jejich podpora však končí, proto je novela třeba. Není však jisté, zda má Maláčová pro novinku podporu. Ve sněmovně leží 28 pozměňovacích návrhů. Opozice žádá třeba výjimky pro malé obce či zvýšení limitu i pro čtyřleté děti.
Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) do systému dětských skupin plynulo už 8 miliard korun, teď hrozí jejich zánik. „Obáváme se, že se s vaničkou vylije i dítě. Měli bychom mít ambici prosadit jen minimalistickou novelu. S ní by tahle debata nebyla tak košatá a tak rozhořčená,“ řekla.
Z debaty o zákoně se stal ideový spor o to, jak moc má stát rodičům zasahovat do toho, kam pošlou své předškolní dítě.
Maláčová tvrdí, že si někteří zřizovatelé vytvořili z dětských skupin byznys. Podotkla také, že 75 procent dětí v dětských skupinách je mladších tří let. Podle Hany Aulické Jírovcové (KSČM), která novelu podporuje, díky ní stát dohlédne na kvalitu péče.
Novela schytala tvrdou kritiku i z řad provozovatelů a rodičů. Ozvaly se proti ní také skoro tři stovky komunálních politiků, včetně čtyřicítky starostů a jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL). Bouřili se především proti zastropování věku dětí, které mohou navštěvovat jesle v obnovené podobě. Ministerstvo navrhlo věkový limit tří let.
Odpůrci namítají, že současné dětské skupiny adekvátně reagují na potřeby rodin v regionech a umějí se přizůsobit místní situaci. Navíc často suplují místa v přeplněných mateřských školách. „Pokud se dětské skupiny zruší nebo se výrazně omezí jejich fungování, bude to znamenat, že o možnost hlídání dětí přijdou až desítky tisíc rodičů. Pro ty pak bude obrovský problém skloubit hlídání dětí a zaměstnání. V mateřských školách není dostatek místa pro všechny děti z dětských skupin,“ zdůraznila radní Brna-středu Marie Jílková (KDU-ČSL), která už v dubnu ministryni Maláčové poslala otevřený dopis.
Kritikům také vadí, že návrh novely stanovuje limit příspěvků rodičů na provoz jeslí, zmizí tak podle nich diverzita původních dětských skupin. Vadí jim také zpřísnění kritérií na provoz a také nové podmínky pro dozor dětí. „Nově to může být jen zdravotnický personál,“ uvedli iniciátoři petice. Zbytečné milionové náklady podle nich představuje změna názvu dětských skupin na jesle.
Podle ministerské námětskyně Kateřiny Jirkové má ale novela zpřehlednit předškolní péči o děti. „Vznikne tak srozumitelný systém – do tří let jesle, od tří let školka. V jeslích bude standardně jedna osoba na šest dětí,“ uvedla.
Ministryně avizovala, že má zajištěných sedm miliard korun z Národního plánu obnovy pro vznik a opravu prostor. „Každá obec, která bude chtít, bude mít podmínky na zřizování jeslí,“ řekla Maláčová.
