Šance, jak zažehnat průšvih a něco schválit. Poslanci řeší poslední zákony

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V úterý začíná rekordní 118. schůze Poslanecké sněmovny – poslední řádná schůze, ve které se Sněmovna v tomto složení sejde. Poslanci před sebou mají posledních osm dní na prosazení svých nápadů, ale i na odhlasování důležitých smluv. A dojde i na interpelace.

Prioritou je pro poslance 12 zákonů, které jim vrátil Senát. „Ty chceme stihnout všechny,“ potvrdil Seznam Zprávám Jaroslav Faltýnek, předseda nejsilnějšího poslaneckého klubu ANO.

Senát Sněmovně s vlastními změnami vrátil třeba zákon o nízkouhlíkové energetice, známější pod názvem lex Dukovany, ale třeba i zákon o veřejném zdravotním pojištění či o pedagogických pracovnících, který třeba ještě více otevírá možnost učit lidem bez pedagogického vzdělání.

V Poslanecké sněmovně zároveň leží 19 zákonů, které mohou být v následujících dvou týdnech projednány ve třetím čtení a posunuty směrem do Senátu a k prezidentovi. Tam je už jisté, že všech 19 poslanci neprojednají a některé budou „vymazány“ spolu s koncem této Sněmovny.

„Je tam asi šest návrhů, které mají šanci projít, protože jsou už předjednány se Senátem,“ potvrdil Faltýnek. Mezi ně by měla patřit třeba novela zákona o zdravotních službách. Mezi body, na které by mohlo dojít, se podle Faltýnka možná dostane i odvolání členky Rady České televize Hany Lipovské, které na svém posledním zasedání doporučil volební výbor.

Několik zákonů ve třetím čtení chce těsně před volbami protlačit i druhá vládní strana, ČSSD. „Za náš klub je to zákon o policii, o odpovědnosti za přestupky, o státních symbolech a takzvaná hasičská novela reagující na událost ve Vejprtech,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.

Ve Vejprtech začátkem roku 2020 požár domova pro handicapované usmrtil osm jeho klientů. Novela zákona mimo jiné zavádí třeba povinnost požární signalizace v pobytových službách.

Sociální demokraté také na poslední chvíli přišli s návrhem, aby lidé pracující v těžkých profesích chodili do důchodu o rok dříve. Změnu teprve tento týden projednala vláda, zaujala k ní neutrální stanovisko. Je tedy velmi pravděpodobné, že se tento návrh schválit nestihne.

Otazník se vznáší i nad novelou zákoníku práce z dílny komunistů, která má zavést pětitýdenní dovolenou. „Projednat to můžeme, ale Senát tohle určitě vrátí. Tak je otázka, jestli u toho ztrácet čas dlouhými debatami,“ podotkl Faltýnek. Propadne nejspíš i zákon o lobbingu, který je ve třetím čtení, ale nejspíš nebude mít senátní podporu.

Nutné bude naopak urychleně projednat státní závěrečný účet za rok 2020 a také návrh na úpravu týkající se dopravních staveb, kterou začátkem měsíce podpořila vláda.

„Je to novela olomouckých poslanců a týká se D1, úseku Říkovice–Přerov, který ještě nemá stavební povolení a hrozí, že by mu mohla propadnout EIA. Což by byl průšvih,“ doplnil Faltýnek. Sněmovna zákon bude muset schválit už v prvním čtení ve zrychleném režimu.

Ostatní první i druhá čtení čeká naopak „skartace“, protože už není naděje, že by stihla projít parlamentem. V prvním čtení Sněmovně zbývá 275 tisků, v tom druhém pak 48 tisků.

Sněmovnou propadne i několik desítek různých smluv či výročních zpráv, včetně těch výbušných týkajících se hospodaření České televize. Nejstarší zpráva o hospodaření a činnosti, která ve Sněmovně leží, je z roku 2018. U Českého rozhlasu je neschválená dokonce zpráva o rok starší. Podle Faltýnka je jejich projednání na nadcházející schůzi nereálné.

Ve Sněmovně ale zůstane třeba i několik zákonů o zrušení takzvaných obsolentních – tedy neaktuálních – zákonů a nařízení. Většinou z let 1918–1989. Zákony o jejich zrušení prošly jen prvním čtením a pak se na ně zapomnělo. Mezi ně patří třeba takové perličky jako vládní nařízení z roku 1935 o výrobě a prodeji francovky, zákon o definitivním ustanovení výpomocných sluhů z roku 1919 či zákon o osvobození od domovní daně činžovní a přirážek pro novostavby v pevnostním obvodu města Hradce Králové.

Funkční období této Sněmovny bylo výjimečné tím, že více než rok působila v období pandemie nového typu koronaviru, v němž Česko jistou dobu fungovalo i v nouzovém stavu.

Výjimečné bylo třeba i počtem schůzí. Zatímco předešlá Sněmovna si vystačila se 61 schůzemi, počet schůzí té nadcházející se zastavil na čísle 118. Počet setkání navýšila řada mimořádných zasedání, ale i obstrukcí při řádných jednáních.