Článek
„I kdybyste tu legislativu změnili stokrát, i kdybyste se rozkrájeli na nudličky, církevní restituce se řídí legislativou v roku 2013,“ přihlásil se o slovo předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Hrajete divnou politickou hru, která nemůže projít, ale napáchá to morální škodu,“ pokračoval pak v proslovu ke svým kolegům z rozpočtového výboru.
Nakonec Kalousek navrhl normu zamítnout. Kromě lidovce zvedli ruku pro jeho návrh ještě dva Piráti. Což ale nestačilo. Proto, aby výbor doporučil Sněmovně zákon schválit, hlasovalo poté 10 z přítomných 14 poslanců - zástupci KSČM, ČSSD nebo hnutí ANO.
Pro KSČM je téma zdanění církevních restitucí důležité, bylo i jedním z bodů jejího volebního programu.
„Celková výše finanční náhrady byla stanovena na 59 miliard korun a bude vyplácena v třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátkách. Jedna roční splátka tak činí cca 2 miliardy korun. Pokud by došlo ke zdanění finanční náhrady (19 procent), znamenalo by to, že každý rok by se do státního rozpočtu vrátilo cca 380 milionů korun. Za celou dobu vyplácení finanční náhrady by se tak do státního rozpočtu mohlo vrátit cca 11 miliard korun," uvádí komunisté v návrhu zákona.
Po vyřešení otázky vojenských zahraničních misí jsou církevní restituce posledním možným zádrhelem pro podporu komunistů Babišově vládě. Vedení KSČM se totiž nechalo slyšet, že pokud jejich návrh neprojde, může si Babiš hledat podporu jinde.
I premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) ale dlouhodobě mluví o možnosti církevní restituce zdanit. Ve stejném duchu se vyjadřuje i předseda ČSSD Jan Hamáček, se kterým Babiš sestavuje budoucí kabinet.
Zdanit církevní restituce by tak zřejmě neměl být problém. Pokud by ale zákon prošel, hrozí ostatní strany, především lidovci, Ústavním soudem.
