Poslanci odjeli na víkend. Dětské exekuce musí počkat

Na projednávání úpravy insolvenčního zákona a dětských exekucí nedošlo. Ve Sněmovně nebyl dostatečný počet poslanců. „Je pátek odpoledne a asi někteří měli v plánu něco jiného než být tady,“ snažil se vysvětlit Jan Chvojka, předseda poslaneckého klubu ČSSD. Poslanec KDU-ČSL Marek Výborný to glosoval, že se děti staly rukojmími dalšího koaličního sporu.

Jan Farský z hnutí STAN tvrdí, že odklad této schůze by prohluboval problémy lidí v dluzích. „Jsme připraveni tady sedět klidně i o víkendu, jen abychom to projednali,“ řekl Radim Fiala z SPD. Marian Jurečka, předseda KDU-ČSL, pak vyčítal některým poslancům, že jsou schopni v noci rozhodnout o superhrubé mzdě, ovšem nechtějí pomoci rodinám ve finanční tísni.

Poslanec ODS Marek Benda se ohradil proti tomu, že mají poslanci zvládnout během dvou dnů sedm schůzí. „Myslím si, že toho máme všichni plné zuby,“ řekl Benda v úvodu schůze, kde se má projednat oddlužení. „Toto svolávání schůzí na pátek na 14. hodinu pokládám… už minulý týden jsme se tady takhle týrali s Bečvou… pokládám to za něco velmi nesprávného,“ dodal Marek Benda.

Poslanci přerušili schůzi svolanou k projednávání nízkouhlíkové energetiky. Po několikaminutové pauze má totiž od 14:00 začít další schůze, kde se budou projednávat dvě vládní novely. První se zabývá občanským soudním řádem a druhá insolvenčním zákonem, který upravuje zkrácení doby úpadku na tři roky.

Zrušení superhrubé mzdy je podle pardubického hejtmana ze sociální demokracie Martina Netolického důvod k odchodu z vlády. Tomu se ale v rozhovoru brání místopředseda ČSSD Michal Šmarda, přestože to, co se stalo s daněmi chápe jako rozpočtový zločin. „Já si nemyslím, že vedle koronavirové krize je pro dobro země, aby došlo také ke krizi vládní,“ říká pro Seznam Zprávy.

Pro program protikorupční schůze hlasovalo 34 poslanců, nutných ovšem bylo 44 hlasů. Zdrželi se poslanci ANO, SPD a KSČM. „Tak až příště si bude někdo stěžovat, že nefungují státní zástupci, tak si vzpomeňte na dnešní schůzi,“ reagoval Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů. Po krátkém přerušení se poslanci vrátí k projednávání nízkouhlíkové energetiky.

Poslanci hnutí ANO program schůze nepodpoří. Podle předsedy Sněmovny Radka Vondráčka je podobná schůze naplánována na polovinu prosince. „Tohle spíš zavání politickým marketingem než snahou něco projednat,“ řekl směrem k Pirátům, kteří jsou jednou ze svolávajících stran.

Poslanci přerušili schůzi s projednáváním přechodu Česka k nízkouhlíkové ekonomice a ve 12 hodin začala schůze s body týkajícími se zákonů o soudech a státním zastupitelství. Schůzi svolala opozice k protikorupční legislativě. „Je potřeba se těmito zákony zabývat, jinak s koncem této Sněmovny spadnou pod stůl,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, podle něhož hrozí, že program schůze nebude schválen.

Pirátský poslanec Jan Lipavský upozornil na to, že v Senátu vznikly dva dokumenty posuzující dostavbu Dukovan a oba považují za nežádoucí, aby se na dostavbě podílely země s účastní států, které jsou nepřátelské vůči NATO nebo jsou na sankčních seznamech. „Jeden z členů vedení Rosatomu je nyní na sankčním seznamu EU, protože je mu přičítán podíl na pokusu o vraždu otravnou látkou. S takovou společností bychom se měli zahazovat? To mi přijde naprosto šílené,“ uvedl poslanec.

Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová opakovaně vyzvala vicepremiéra Karla Havlíčka, aby Česko zvážilo vyloučení rizikových dodavatelů ještě před vypsáním výběrového řízení. „My přece nesmíme strkat hlavu do chomoutu závislosti na zemích, které jsou vůči nám nepřátelské. Tato investice zkrátka nemá jen rozměr energetický a ekonomický, ale i geostrategický a bezpečnostní,“ apelovala na Havlíčka.

Vláda a investorská firma ČEZ slíbily ještě do konce tohoto roku vypsat tendr na dodavatele nové jaderné elektrárny v Dukovanech. Termín se nestihne, kolem Dukovan sílí politická válka. Šance na úspěch projektu tak klesají.

Zástupci opozice kritizují rychlost, se kterou chce vláda novelu zákona k přechodu na nízkouhlíkovou energetiku. V souvislosti s plánovanou dostavbou Dukovan poukazují na nejasnosti ohledně nízkého rizika investora, financování i bezpečnostních rizik. „Je namístě položit si otázku, jestli má za takových podmínek smysl se do dostavby pouštět,“ uvedl poslanec za KDU-ČSL Jan Čižinský a dodal, že navrhne stažení zákona.

Poslanec a člen bezpečnostního výboru Vít Rakušan (STAN) přišel s návrhem přerušit projednávání do chvíle, než návrh zákona projedná bezpečnostní výbor. Poslanci jeho návrh neschválili. „I když si nemyslíte, že ten zákon obsahuje bezpečnostní aspekty, my jsme jiného názoru. Vy nám teď odepřete právo, aby se tím bezpečnostní výbor zabýval?“ dotazoval se Rakušan předkladatele zákona, ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO).

Poslanci právě zahájili druhou z dnešních čtyř schůzí. Nyní projednají přechod Česka na nízkouhlíkovou ekonomiku. Demokratická opozice ve Sněmovně chce do zákona prosadit pojistku proti účasti čínských a ruských státních firem v tendru.

Poslance za zmrazení platů pochválila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Poslanci po krátké diskusi schválili zmrazení platů ústavních činitelů od ledna příštího roku. Prošel také návrh na navázání jejich platů na průměrné platy v národním hospodářství. Slibují si od něj spravedlivější vypočítávání. Nyní jsou jejich platy navázány na vývoj platů v nepodnikatelské sféře. Politikům, soudcům a dalším ústavním činitelům se proto od ledna zvednou platy jen v souvislosti se včera schváleným daňovým balíčkem.

Miroslav Kalousek, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a někdejší ministr financí, slíbil podporu návrhu na zmrazení platů. „Vzhledem k tomu, co včera Sněmovna schválila a že je dostatek hlasů, aby přehlasovala případné veto Senátu či prezidenta, nelze se tomu bránit a budeme hlasovat pro. Ale vezmu si lístek do první řady, až se bude rozmrazovat, to bude strašná sranda,“ řekl poslancům.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka požádal o podporu pozměňovacího návrhu, který vypracoval společně s kolegy z Pirátů a ANO. Ten navrhuje i jiný výpočet výše platů ústavních činitelů. „Navrhujeme je vypočítat z průměrné mzdy v národním hospodářství. Mzda ve veřejné sféře, ze které se platy vypočítávají doposud, je do značné míry ovlivňována politickými rozhodnutími. Mzda v národním hospodářství má více vypovídající hodnotu,“ vysvětlil Chvojka.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura oznámil, že s kolegy bude hlasovat pro zmrazení platů ústavních činitelů. Dodal, že jeho hnutí se o něco podobného pokusilo už před dvěma lety, kdy však návrh neprošel. „Jsme rádi, že teď, když se přiblížily volby, šly tyto strany do sebe a našla se po dvou letech hlasovací většina, aby návrh prošel,“ uvedl.

Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že věří, že návrh, jehož je spoluautorem, projde hladce. „Vzhledem k rozpočtové šílenosti, kterou koalice ANO, ODS a SPD schválila včera, platy politiků, soudců a podobně příští rok poměrně výrazně stoupnou asi o 8 tisíc snížením daní. Tak doufáme, že si žádný politik už nedovolí, aby rostly ještě o dalších 10 tisíc,“ řekl Ferjenčík.