Článek
Poslanec Jeroným Tejc odmítl výzvu premiéra Bohuslava Sobotky, aby se s ním buď přímo střetl na březnovém sjezdu ČSSD o nejvyšší stranický post, nebo raději mlčel. Dál bude nahlas říkat, co mu ve straně vadí a zároveň se bude ucházet „jen" o post prvního místopředsedy sociální demokracie, jak oznámil tento týden.
„Já nechci eskalovat napětí. Na druhé straně to neznamená, že si budu chodit pro souhlas za kýmkoliv, třeba za předsedou strany pro to, na co mohu mít jaký názor," říká Tejc v rozhovoru pro Seznam. „Doufám, že mít jiný názor neznamená, že máte charakterovou vadu."
Poslanec Tejc zároveň vysvětluje, proč těsně před sněmovními volbami v říjnu 2017 nechce jít do fatálního střetu. Na předsedu ČSSD by kandidoval pouze v případě, že by šlo o mírové převzetí moci - Sobotka by se sám dobrovolně rozhodl skončit v čele strany. „Oddělení role předsedy strany a volebního lídra od stávajícího premiéra jsme si koneckonců vyzkoušeli úspěšně už v minulosti. Ale bylo to po dohodě. Bylo to tak, že ten stávající premiér se rozhodl neucházet o tu pozici a podpořil svého nástupce," připomíná Tejc.
Špidla a Paroubek. Trik s výměnou už dvakrát vyšel
ČSSD to poprvé udělala v roce 2001. Její tehdejší šéf a premiér Miloš Zeman se rok před volbami rozhodl skončit. Dovládl jako předseda vlády, ale v čele strany ho po dohodě vystřídal Vladimír Špidla - a coby nový lídr dokázal sněmovní volby v roce 2002 opravdu vyhrát. Podobně Stanislav Gross uvolnil v roce 2005 post volebního lídra Jiřímu Paroubkovi. Výměna opět zafungovala, byť velký příliv voličů na volební vítězství nestačil.
Dnes osvědčený oranžový trik s výměnou okoukané tváře premiéra za někoho nového ovšem odmítá sám Bohuslav Sobotka. A do tvrdého střetu s ním se Jeronýmu Tejcovi nechce. „Představte si variantu, kdybych já nebo kdokoliv jiný uspěl a stal se v březnu novým předsedou. To by znamenalo buď pád vlády, nebo naprostý chaos, kdy by se skutečně nevědělo, kdo je tím lídrem a kdo jím má být. A myslím si, že tohle by nám voliči neodpustili. A především by si nás naši koaliční partneři i opozice namazali na chleba. A k tomu bych opravdu jako nástroj sloužit nechtěl," vysvětluje Tejc.
Jeroným Tejc se už o post prvního místopředsedy ČSSD neúspěšně ucházel před dvěma roky, ale porazil ho ministr vnitra Milan Chovanec. Proč to chce jít zkusit znovu? „Sociální demokracie se musí změnit, a pokud si nikdo jiný netroufne, možná dokonce proti vůli předsedy, kandidovat do vedení, tak je čas tu rukavici zvednout a výzvu přijmout," vysvětluje a věští černou budoucnost: „Pokud se nezměníme, tak budeme nahrazeni. Ať už populisty nebo novými subjekty, které budou možná mít lepší marketingovou značku."
Když se kamarádi z Moravy rozhádají
Paradoxem trochu je, že s Bohuslavem Sobotkou jsou vrstevníci z jižní Moravy, kteří před lety znamenali pro ČSSD příliv mladé krve. A dnes se dostali do tvrdého střetu o další směřování levicové partaje. Jak moc to poznamenalo to jejich osobní vztahy? „Snažím se o to, abychom spolu byli schopni mluvit, koneckonců si dodnes tykáme a nemyslím si, že bychom se nedokázali se spolu bavit. Ano, prošli jsme si těžkou dobou, těžkou krizí. Nebylo to příjemné pro nikoho. A já jsem rád, že ta doba je za námi a nechci eskalovat napětí. Prošli jsme si něčím, co jsme možná před deseti lety nečekali, že se vůbec může stát, ale takový je život a bohužel taková je politika," odpovídá Tejc.
Zároveň dodává, že na Sobotkovi si pořád nejvíc váží jeho pracovitosti. „Politika není spravedlivá. Není podstatné jen to, co odpracujete. A myslím si, že Bohuslav Sobotka patří k nejpracovitějším premiérům, které tato země měla. Ale jde také o to, jak to vypadá, jestli budíte emoce - a jestli budíte emoce pozitivní," vystřelí Tejc v jedné větě Sobotkovy plusy i minusy.