Článek
„Vy to dítě nepůjdete vrátit, protože už je to vaše dítě, je to je člen rodiny. S ním jezdíte na dovolené, s ním jezdíte na hory, ono vás prostě zvedne ze židle a musíte fungovat. A teď vám nějaký pán od stolu takhle všechno škrtne, udělá čáru a všechno je pryč?“ Pěstounka Marcela Čiháková neskrývá rozhořčení nad pravidly, která se začátkem tohoto roku přinesla novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
Stejný názor a zklamání popisuje i další z pěstounek Martina Balážová: „Byla to obrovská rána pod pás. Stát mě propustil za to, že jsem si vzala čtyři děti. Vybrala jsem si je sama, ale já jsem si je vybrala, protože jsem je měla čtyři roky v Klokánku. Měla jsem je poslat do dětského domova?“
Právě pro tyto pěstouny přinesla novela zákona nemilé překvapení v podobě úpravy finanční částky, kterou za svou pěstounskou práci doposud pobírali. Kromě jejího snížení nastala také zásadní změna v tom, že odpracované pěstounské roky se nově již nebudou započítávat do důchodu.
Novela jako taková znamená i řadu pozitivních změn, které zákon nutně potřeboval.
„Podařilo se to, že od roku 2025 se nebudou muset děti do tří let umísťovat do kojeneckých ústavů. Odměna pěstounů se navázala na minimální mzdu, respektive příspěvek při pěstounské péči u nezprostředkovaných pěstounů se váže na koeficient životního minima, takže kdykoliv, když se zvedne životní minimum nebo minimální mzda, tak odměny půjdou nahoru. Nebude se to muset dohadovat zase nějakou novelou zákona,“ vysvětluje Hana Martinková Bojková z Aliance náhradních rodin ČR.
Kromě těchto věcí zajistila novela například i finanční navýšení prostředků pro zařízení určená dětem vyžadujícím okamžitou pomoc, jako jsou Klokánky, SOS vesničky a podobně.
Dále mají všechny děti, které z ústavní či pěstounské péče odcházejí po dosažení plnoletosti studovat, jistý příspěvek na tyto účely.
Co však vyvolalo vlnu kritiky z řad pěstounů, je právě jejich rozdělení na tzv. zprostředkované a nezprostředkované.
Pěstouni druhé kategorie
„Novela vznikla z důvodů, že jsme chtěli rozdělit zprostředkovanou a nezprostředkovanou pěstounskou péči, poněvadž jsou to dvě jakoby různé disciplíny. Tzn., že do té nezprostředkované spadli všichni příbuzenští pěstouni, a do té zprostředkované, kterou jsme skutečně chtěli podpořit a navýšit, protože se stará o cizí děti, patří dlouhodobí a přechodní pěstouni,“ popisuje důvody změn Aleš Juchelka, poslanec hnutí ANO a tvůrce novely. „To znamená, že jsme udělali zásadní změnu v tom zákoně – příspěvek při pěstounské péči, což je vlastně dávka nároková, která je netestovaná. Protože do té doby někteří prarodiče o tu odměnu pěstouna přišli právě z důvodů toho, že úřad práce testoval jejich majetkové poměry, jejich úspory, jejich příjmy. Takže to v tuto chvíli odpadlo, protože my potřebujeme podpořit všechny prarodiče, protože každý si zaslouží odměnu, když se stará o svá vnoučata.“
Rozdíl mezi tzv. zprostředkovanými a nezprostředkovanými pěstouny je následující: Mezi nezprostředkované pěstouny patří příbuzní: babičky, dědečkové, tety, strýcové… Ale patří sem i osoby blízké. Tedy ti, co nemají k dítěti žádnou příbuzenskou vazbu.
Zprostředkovaní pěstouni procházejí školením a výběrem krajských úřadů, v jejichž databázi pak jsou, a kraj jim pak lidově řečeno napáruje vhodné dítě. Ti druzí, nezprostředkovaní, prochází také školeními, ale dítě jim bylo svěřeno buď díky příbuzenské vazbě, nebo si vybrali dítě sami z některého z ústavů, a bylo jim svěřeno soudem. Kraj jim v tom nepomáhal.
A právě tato skupina, jak tvrdí pěstouni, přišla tímto rozdělením na dvě skupiny o finanční i sociální jistoty. „Nevýhoda u té nezprostředkované péče je ta, že ta částka je nižší, neodečítá se od ní sociální a zdravotní pojištění. Což přináší tu nevýhodu, že sice ta částka zůstane tak, jak je, už se neponižuje o ty odvody, ale zároveň se tím pádem nepočítá do důchodu. A pokud pěstouni nemají civilní zaměstnání, ze kterého jim zaměstnavatel odvádí zdravotní a sociální pojištění, tak si ho musí hradit sami,“ vysvětluje Hana Martinková Bojková z Aliance náhradních rodin ČR.
Marcela Čiháková patří právě mezi nezprostředkované pěstouny, kteří ke svým svěřencům nemají žádnou příbuzenskou vazbu, jsou pro ně cizí lidé.
Před šesti lety si poté, co jako dobrovolnice docházela do ústavního zařízení za dětmi, které zůstaly bez rodin, k sobě domů jako pěstounka vzala dva sourozence. Kristýně bylo třináct let, Vojtovi dva roky. Dnes už je Kristýna plnoletá a žije si svůj život. Vojta ale u Marcely Čihákové zůstává dál. Bude mu brzy devět let. „Poslanec v naší Sněmovně, ať je to švec, nějaký maturant, nebo profesor, doktor, tak je to poslanec, a má tedy stále svoji výplatu. A má svoji sociální jistotu, že to bude mít na důchod, že mu každý měsíc přijde nějaká výplata, že z toho bude mít zaplaceno sociální a zdravotní, a dělají všichni stejnou práci. A my jsme co? Pěstouni, všichni děláme stejnou práci, pouze jeden má papír od krajského úřadu a druhý má papír od soudu. Kdybych si měla z těch 8878 korun zaplatit zdravotní a sociální, tak dám 5000 pryč a zbyde mi 3800. Tak to je pecka, ne?!“ rozčiluje se Čiháková.
I Martina Balážová je nezprostředkovaná nepříbuzná pěstounka, která roky pracovala jako teta v Klokánku. V roce 2015 si vzala do pěstounské péče čtyři sourozence, o které se v Klokánku několik let starala. Dnes s ní žijí v domácnosti tři ze sourozenců, nejstarší už má svou rodinu. A nedávno si Martina vzala do péče dalšího třináctiletého chlapce z dětského domova.
Tato pěstounka poukazuje na to, že na tak zásadní změny, které v mnohém ovlivní jejich dosavadní fungování i život, je nikdo dopředu neupozornil: „Nikdo z nás nezprostředkovaných pěstounů nevěděl, že existuje zprostředkovaná a nezprostředkovaná péče. Ale tak nám to mohli říct, vždyť nás školí, máme tady co tři měsíce sociálku. Proč mi to neřekli? Proč oni mi to nedoporučili?“
Rychle si najít práci
Oproti zprostředkovaným pěstounům, kteří nově pobírají odměnu pěstouna 16 200 korun měsíčně na dítě, pobírají ti nezprostředkovaní nepříbuzní pěstouni 8878 korun.
Kromě rozdílné částky je hlavním kritizovaným bodem i fakt, že zprostředkovaným pěstounům se započítávají takto odpracované pěstounské roky do důchodu. Těm nezprostředkovaným se do důchodu nezapočítává nic. Takže jedinou cestou je, že si tito pěstouni musí narychlo najít práci.
„Teď řešíme to, že se budeme muset někde nechat zaměstnat, pokud to půjde, pokud vás někdo zaměstná s malými dětmi, aby nám z toho šly nějaké dávky na důchod a sociální pojištění. Takže spousta pěstounek je teď na úřadu práce, hlásí se na úřad práce, protože jako co? Dneska půjdete tamhle někde a oni vás hned zaměstnají? Čekají na vás s otevřenou náručí? Myslím, že takhle to úplně nefunguje,“ rozebírá Marcela Čiháková situaci, ve které se nezprostředkovaní nepříbuzní pěstouni nyní nacházejí.
Otázkou tedy je, zda tato situace naopak nemůže uškodit v konečném důsledku právě dětem bez rodin, které dál zůstávají umístěny v ústavech.
„Do té nezprostředkované péče se opravdu dostávaly děti špatně udatelné. Kraj jim prostě ty rodiny nenašel. Takže je velká škoda, že by ty takzvaně, nerada to říkám, ale špatně umístitelné děti vlastně ztratily šanci, že si je někdo vezme napřímo,“ upozorňuje na možné riziko Hana Martinková Bojková z Aliance náhradních rodin.
Ministerstvo práce a sociálních věcí na tuto situaci už zareagovalo a rozhodlo se přezkoumat, koho a s jakými dopady se novela zákona dotkla. Monitoring situace probíhá v měsících lednu a únoru.
„My za ministerstvo teď pracujeme na vyhodnocování dopadů, díváme se na ty částky, jaké měli předtím, jaké mají nyní, a po zhodnocení chceme případně navrhnout nějaké citlivé změny tak, aby náhradní rodinná péče nabízela stabilní systém jak pro pečující, tak pro děti,“ říká Martina Štěpanovská Štíbrová, ředitelka odboru politiky a ochrany práv dětí ministerstva.
Ke změně situace musí ale přispět i politici samotní. Vůle by byla, i tvůrce novely si je vědom chaotické situace, která se zavedením platnosti novely v řadách pěstounů nastala.
„Člověk, když dělá zákon, nemůže dohlédnout všechny ty praktické věci. A uspokojit u každé novely zákona 100 % všech těch, kterých se to týká. Takže já pevně věřím, že dojde k nějaké novelizaci třeba zákona o důchodovém pojištění, kde by těmto nepříbuzenským, nezprostředkovaným pěstounům opět bylo hrazeno důchodové pojištění. Tedy že by se jim opět započítávala léta péče do důchodového pojištění. Sám můžu v tuto chvíli říct, že se objednám u pana ministra Jurečky a rád bych to s ním jako autor této novely probral,“ upřesňuje poslanec Juchelka.
Jak rychle by podle pěstounů měla náprava přijít? A jak vlastně vypadá jejich život s dětmi, které si sami vybrali? Uvidíte v pořadu Záhady Josefa Klímy.
