Článek
Doma řekli, že jedou za vysokohorskou turistikou do Rumunska. Ve skutečnosti ale trojice českých studentů odjela koncem srpna 2001 na túru do Albánie, do oblasti s tísnivým názvem Proklatije.
Když se nevraceli, zorganizovali jejich přátelé záchrannou výpravu. Bylo to v době, kdy na Balkáně končil válečný konflikt, který bývalou Jugoslávii rozdělil na několik nových států, a ty se dělily dál. Kosovští Albánci povstali v Srbsku, všude byla spousta zbraní, nenávisti, násilí a militantních oddílů jako UCK – albánská osvobozenecká armáda.
V horách, kde studenti zmizeli, navíc procházela jedna z tras tzv. balkánské stezky pro pašování narkotik, obyvatelstvo vesnic pěstovalo ve velkém a nepokrytě konopí. Výjimkou nebyly přestřelky místních s policií, která se snažila drogové obchody narušit. A podle později doložených zjištění bujel i organizovaný obchod s lidskými orgány.
Že se Češi mohli dostat do rukou právě takové mafie, není nová informace. Zveřejnil ji už před časem spisovatel Josef Habas Urban, který se do oblasti opakovaně vypravil a po osudu studentů pátral. Zjistil věci, které ho přiměly napsat knihu Návrat do Valbone. Sice beletristickou, ale založenou z velké části na pravdě, jak tvrdí. „Ministerstvo vydalo oficiální zprávu, že pravděpodobně všichni tři spadli do propasti. Ale to není možné. Všichni tři naráz i s vybavením?“
Právě Urban nyní získal nový, důležitý dokument. Zaslal mu jej zvláštní srbský válečný prokurátor Vladimir Vukčević, který je pověřený vyšetřováním podobných zločinů. „Píše se v něm o jedenácti lokalitách s hromadnými hroby, kde jsou pohřbena těla všech obětí obchodníků s orgány. K dnešnímu datu je těch obětí přes 1600,“ uvedl Josef Habas Urban.
Dokument redakci poskytl k prostudování s tím, že i Vukčević zmiňuje tři možné oběti z České republiky – dva muže a jednu ženu. Co se s nimi v osudném srpnu zřejmě stalo, rekonstruuje Josef Habas Urban v úvodním videu.
Urban, který mezitím napsal pokračování své knihy s názvem Stíny Valbone, absolvoval stejnou trasu jako studenti. Zjistil přitom, že se ubytovali u učitelky angličtiny ve vesničce Teth. „Dělali výlety po okolí, doprovázel je bratranec učitelky. Jednoho dne je ale odvedl a vrátil se sám. Učitelka se ptala, kde zůstali, dostali se do hádky a on ji zabil. Byl odsouzen, ale nikdo nedával tuto vraždu do souvislosti se zmizením studentů. Já jsem si jist, že vražda učitelky se zmizením souvisela.“
Klíčová je otázka, proč by tento muž studenty vraždil. Jak už spisovatel doložil, právě v té době v dané oblasti probíhal ve velkém obchod s lidskými orgány.
Z pozdějšího vyšetřování vyplynulo, že Albánci internovali v tzv. detenčních místech tisíce srbských zajatců. Mučili je, popravovali – a jejich orgány prodávali na Západ. Ve svědectvích se hovořilo o tzv. yellowhousu, žlutém domě v horách, kde zákroky prováděli. Podle všeho s požehnáním vysoce postavených lidí. Ostatně – pozdější představitelé Kosova Tači i Haradinaj byli stíháni mezinárodním soudem za spojení s organizovaným zločinem i za válečné zločiny.
Už v roce 2019, kdy jsme vysílali první reportáž o této tragédii, se příbuzní i neúspěšní účastníci záchranných výprav shodovali v tom, že stejný osud zřejmě postihl i trojici českých studentů.
Jak vzpomínají na pátrání po svých blízkých a přátelích? Jak dnes žijí zasažené rodiny? I to je součástí úvodní reportáže z cyklu Záhady Josefa Klímy, který vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 20:00. Archiv pořadu najdete zde.
