Článek
Na případ jsme upozornili už loni na jaře. A to když místní občan František Hakl narazil při řešení vlastního restitučního sporu na dokumenty dokládající, že stát v restitucích vydal pozemky církvi, přestože je po válce zabavil městu. Podle materiálů, které si redakce mohla prostudovat, jde o pozemky, které měla církev po staletí pouze pronajaté od města České Budějovice. Budějovičtí radní je koupili od jistého sedláka v roce 1547; právě tímto rokem je datována poslední kupní smlouva.
Tehdy, v šestnáctém století, nechalo město na pozemcích hospodařit místního faráře výměnou za to, že mu po dobu hospodaření nebude dávat výplatu. A tehdejší konšelé si vymínili také to, že mohou od smlouvy odstoupit.
Pak ovšem následovala série různých pochybení. První z nich se stalo v 19. století, kdy bylo do nově vzniklé pozemkové knihy v rozporu se smlouvou zapsáno u pozemků vlastnictví církve. Chybný zápis nebyl navíc dokončen, měl by být neplatný.
Církev ještě v roce 1948 věděla, že pozemky nevlastní, že je má pouze pronajaté. Svědčí o tom například skutečnost, že se sama proti komunistickému vyvlastnění snažila bránit paragrafem určeným pro nájemce.
Letos na jaře se pozemky v hodnotě stovek milionů korun staly předmětem ostré hádky na jednání zastupitelů. Radní pro majetek Tomáš Bouzek tvrdil, že pokusit se získat pozemky je vyhazování peněz. Opozice to viděla jinak a chtěla spor o pozemky vyvolat.
Jarní hlasování českobudějovického zastupitelstva dopadlo překvapivě - zvítězila opozice a pověřila vedení města, aby žalobu připravilo.
Teď, o půl roku později, je opět všechno jinak. Zjišťovali jsme důvody radikální změny postoje některých zástupců města a proč není celá věc stále u konce. Podrobnosti se dozvíte v úvodním videu.
Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který v premiéře vysílá Televize Seznam každý čtvrtek od 20:00. Archiv pořadu najdete zde.
